Z autobusu trolejbusem a zase zpátky. V Praze vyrostla kilometrová trať

Neobvykle připomene dopravní podnik 45. výročí ukončení provozu trolejbusů. Zahájí provoz „trolejbusů“. Uvozovky jsou na místě, jde spíše o autobusy s elektrickým pohonem, které ovšem budou v prudkém stoupání v Prosecké ulici využívat nabíjení z troleje, kterou zde dopravní podnik postavil. První cestující se budou moci svézt v neděli.

„Trolejbusy se loučí s Prahou – Praha se loučí s trolejbusy,“ hlásal transparent na boku Tatry T400, která se stala posledním trolejbusem, který 16. října 1972 svezl pražské cestující. Nyní, o 45 let později, představuje dopravní podnik vozidla, která se mají stát svým způsobem nástupci původních trolejbusů.

Kilometr pod trolejí, zbytek trasy na baterii

Nejde o klasický trolejbus, který ke svému provozu potřebuje trakční vedení v celé trase, ani o hybrid známý i z některých českých měst, který vyjíždí zpod „drátů“ za pomoci dieselového agregátu, nýbrž o elektrobus. Baterii ovšem bude nabíjet z troleje postavené na obratišti Palmovka a nad částí Prosecké ulice, takže se v části trasy bude chovat podobně jako trolejbus.

Trolej nad Proseckou ulicí
Zdroj: DPP

Podle technického ředitele pražského dopravního podniku Jana Šurovského vzniklo trakční vedení v kilometrovém úseku Prosecké především proto, že by prudké stoupání na Prosek příliš vybíjelo baterii, poslouží ale zároveň dalším účelům. „Trolej bude mít trojí funkci, jednak bude dobíjet baterky, zajistí přímý pohon vozidla a umožní vytopit zásobník vody, aby v zimě nebyla lidem zima,“ přiblížil. 

V Praze se objevily dva elektrobusy, které budou zpočátku jezdit mezi Palmovkou a Letňany. Jednak je to kloubový SOR TNB12, který dříve jezdil v Brně a je vybavený klasickými trolejbusovými „tykadly“, a také SOR NS12. Jak upozornil web prazsketramvaje.cz, dostal vůz TNB12 evidenční číslo 9505, čímž navázal na dosud poslední pražský trolejbus dodaný v roce 1960 a vyřazený o dvanáct let později.

Elektrobus/trolejbus TNB12 přišel do Prahy se znaky brněnského dopravního podniku a evidenčním číslem 3703. Do provozu však zasáhne již v barvách pražského dopravního podniku a s číslem 9505 navazujícím na staré pražské trolejbusy.
Zdroj: DPP

První cestující svezou nové „trolejbusy“ v neděli, tedy den před smutným výročím pražské MHD. Půjde o zkušební provoz, výhledově by podle Jana Šurovského mohly dobíjecí elektrobusy začít jezdit na celé lince 140 z Palmovky přes Letňany a Čakovice až do Miškovic.

Návrat přesně po 45 letech

Slavnostní zahájení zkušebního provozu v neděli nejenže představí nové pojetí elektromobility v pražské MHD, ale zároveň připomene tradici pražských trolejbusů ukončenou před 45 lety. V Prosecké ulici se tak objeví i historická Tatra T400 jako zástupce poslední generace klasických trolejbusů, které ve městě jezdily.

Praha byla po Českých Velenicích druhým městem v českých zemích, kde začaly trolejbusy jezdit, a prvním v Československu – neboť provoz ve Velenicích, resp. v Gmündu zanikl ještě před vznikem republiky. Trolejbusy začaly v Praze jezdit v roce 1936, zprvu sloužily jako doplněk tramvajové sítě. První trať vedla z vozovny Střešovice přes Ořechovku a Hanspaulku na Babu. Později vznikaly další tratě a po válce se trolejbusová síť rozšířila i do centra. V roce 1959 měly trolejbusové tratě souhrnnou délku 59 kilometrů. V roce následujícím zavedly dopravní podniky poslední nový typ trolejbusů (Škoda 8Tr), následoval ale úpadek – zavírání tratí, vyřazování a prodávání vozidel a v roce 1972 konec.

Proč trolejbusy skončily? Rudé právo tehdy věnovalo konci trolejbusů v Praze noticku, podle které „nové pojetí městské dopravy vyžaduje odstranění trolejových vedení“.

Podle Jana Šurovského bylo příčin zrušení trolejbusového provozu v Praze více, část souvisela s provozem a technickými podmínkami, část byla spíše politická. „Tehdy bylo před první ropnou krizí, byly i nedostatky v energetické síti, takže nebylo dostatečné množství elektřiny, nebyly ani optimální výrobní kapacity pro tratě, čili měnírny a dodávky kabelů. V neposlední řadě i určitý válečný stav ve studené válce spíše lákal plánovat, že všechno bude závislé na autobusech, které budou moci případně převážet obyvatelstvo a evakuovat ho,“ shrnul.

Místo klasických trolejbusů elektrobusy

Praha ostatně nezůstala s pouhými dvěma prostředky MHD dlouho. K tramvajím a autobusům přibylo pouhé dva roky po ukončení provozu trolejbusů metro. Že by trolejbusy do ulic opět vyjely, bylo reálné na přelomu 80. a 90. let, kdy měly vzniknout tratě na sídliště na okraji Prahy, kam metro nejezdilo. Věci došly tak daleko, že v dopravním podniku vznikla nová trolejbusová organizační jednotka. Přesto nakonec trolejbusy nevyjely. V roce 1991 se dopravní podnik dalších úvah o nich vzdal.

Nahrávám video

Ještě před pěti lety, při 40. výročí od zrušení původního provozu, vydal podnik tiskovou zprávu s názvem „Před čtyřiceti lety v Praze skončil provoz trolejbusů, o jejich návratu se dnes neuvažuje“. V ní kladl důraz na „autobusy, které splňují nejpřísnější emisní limity Euro 5 a EEV“.

Již tehdy ale začínal pražský dopravní podnik koketovat s elektrobusy. Pomineme-li problematický roční provoz elektrických midibusů mezi Malostranským náměstím a Nemocnicí pod Petřínem, zkoušel dopravní podnik od roku 2014 provoz několika typů elektrobusů. Zkušenosti z testů pak podle Jana Šurovského vedly ke vzniku trati v Prosecké ulici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 7 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 7 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 18 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.