Karlovy Vary – Karlovy Vary vypověděly smlouvu o údržbě krytů civilní obrany. Většina z nich už totiž patří soukromým majitelům. Spolehlivé podzemní kryty tak zůstávají už jen pod objekty magistrátu. Ale ani v jejich využití vedení mnoho smyslu nevidí. Podobně uvažují i další radnice v kraji.
Ještě na začátku devadesátých let bylo v Karlových Varech téměř 50 podzemních krytů pro více než šest tisíc lidí, po prodeji nemovitostí je ale naprostá většina z nich v soukromém vlastnictví. Městu zbyly jen tři tlakově odolné kryty a jejich údržbu už nechce dál platit. „Měly sice nějakou kapacitu, ale nikdy by nestačily pro veškeré obyvatelstvo toho kterého města. Byla to spíš jenom záležitost pro smetánku,“ uvedl náměstek primátora města Jiří Klsák (KOA).
V seznamu hasičů ale dál zůstávají i funkční kryty v soukromých domech, jako například v Jateční ulici. „Momentálně ho nevyužíváme, ale přemýšlíme, že bychom si tady udělali dílnu pro celý dům,“ prohlásil obyvatel domu v Jateční ulici Michal Drugda a mluvčí HZS Karlovarského kraje Martin Kasal se nezdráhá: „Pokud někdo chce užívání těch prostor změnit, musí písemně požádat hasiče o vyřazení ze seznamu.“
V minulosti musely být soukromé kryty k dispozici do 72 hodin od vyhlášení výjimečné situace. Podle hasičů už to ale v současné době neplatí. Jejich smysluplné využití i v případě války už nevidí ani Jiří Klsák: „Pokud by nebuly použity konvenční zbraně, nebyly by nám ty kryty asi nic moc co platné.“ Předseda Klubu Svazu civilní ochrany Karlovy Vary Bohumil Hanka však varuje: „Smysl mají, protože nikdy nevíte, kdy vybouchne třeba čpavek na zimním stadionu!“
Krytů civilní obrany se postupně zbavují i další města. Například v Sokolově ho využili pro výuku dětí. „Obrovský kryt jsme přebudovali na dětské dopravní hřiště,“ potvrdil starosta Sokolova Zdeněk Berka (ČSSD).
Další kryty dnes už slouží jako obchody nebo muzeum. Radnice prodala i bývalý bunkr na sídlišti Michal.
