Vyšetřování pádu kabiny visuté lanové dráhy na Ještědu v Liberci potrvá déle než půl roku. Podle Drážní inspekce prasklo tažné lano, ale jen to by její pád způsobit nemělo, řekl generální inspektor Jan Kučera. V neděli jedna ze dvou kabin při cestě z vrcholu spadla. Pád zhruba z třicetimetrové výšky nepřežil průvodčí, který v ní byl sám. Záchranáři 13 cestujících a průvodčího z druhé kabiny evakuovali. Policie událost vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.
Přednosta lanovky Vladimír Štěpán v pondělí řekl, že práce spojené s revizí, které měly začít právě 1. listopadu, se kvůli vyšetřování odkládají. Z události je zdrcený, vysvětlení pro pád kabiny nemá. Zatím není jasné, kdy lanovka bude moci být opět v provozu. Před tragickou nehodou České dráhy počítaly s odstávkou do 13. listopadu, podle přednosty to ale v tomto termínu určitě nebude.
Podle drážního inspektora Kučery v neděli našli zbytky prasklého tažného lana a v pondělí inspekce pokračuje ve vyšetřování. „Předpokládám, že na místě mimořádné události budeme ještě dnes (v pondělí) a pak už se tam vracet nebudeme, že už to bude spíše dokazování, papíry, výslechy a tak dále,“ uvedl.
Prasklé lano zřejmě za pád kabiny nemůže
Podle Kučery vyšetřování inspekce potrvá minimálně půl roku. „Třeba taková kontrola defektoskopie lana trvá několik měsíců. Stejně tak to, že praskne tažné lano, by nemělo způsobit pád kabinky lanové dráhy. Jsou tam mechanismy, které mají nějakým způsobem fungovat, a my musíme zkoumat, proč se ta kabina zřítila,“ dodal.
Škodu České dráhy odhadují podle mluvčího Petra Šťáhlavského na deset milionů korun. Mimo provoz bude lanovka měsíce. „Dokud nebudeme znát přesné příčiny nehody, tak provoz lanovky určitě neobnovíme,“ uvedl generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.
Policie událost vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti se sazbou od dvou do osmi let. „Máme přizvané znalce z oborů, kteří nám vlastní expertizou mohou dopomoci k objasnění celého případu,“ řekl regionální policejní mluvčí Vojtěch Robovský. Policie žádá případné svědky pádu lanovky o spolupráci, podle Robovského se jich přihlásilo zatím sedm. „I nadále však naše výzva trvá,“ dodal.
Vyšetřovatelé se nejprve na svahu zaměřili na zdemolovaný vrak, poté se přesunuli ke stožáru, ze kterého se lanovka zřítila. „Jakmile budou zajištěny veškeré potřebné věci v souvislosti s dnešním (pondělním, pozn. red.) ohledáním místa činu, velmi pravděpodobně bude vrak převezen na další expertizní zkoumání,“ avizoval Robovský.
Bývalý dlouholetý přednosta lanovky na Ještěd v Liberci Pavel Vursta uvedl, že prasknutí tažného lana při nedělním pádu kabiny zřejmě způsobila jeho skrytá vada. Zdůraznil ale, že jde jen o spekulaci. „Vědělo se, na co se musí dávat pozor. A to bylo to nejpodstatnější – prohlídky, defektoskopie a rentgeny všech komponentů. A to si myslím, že se nezanedbávalo. Mám pocit, že to musela být skrytá vada materiálu,“ řekl.
Lanovka na Ještěd je dvoulanová, má tedy tažné a nosné lano pro každý směr. „Nosná lana jsou na sobě nezávislá, ta jsou ukotvená nahoře, pěticentimetrová v průměru. Tam není problém, že by to prasklo. Nejpodstatnější je tažné lano, protože je přes horní stanici, přes pohon, ukotvené na každé kabině,“ řekl Vursta s tím, že je velký problém, když se stane něco s tažným lanem. „Když dojde k poruše, kabiny mají snahu sjet do dolní stanice tím prudkým kopcem, a to je velká rychlost a masa,“ dodal.
Ve vzduchu by kabinu mělo udržet nosné lano, pokud se aktivuje záchranná brzda. „Je to něco jako ve vlaku. Jsou na ní čelisti, které se přitisknou k nosnému lanu obrovskou silou,“ řekl. To podle něj zřejmě zafungovalo u kabiny s cestujícími. Druhá kabina s průvodčím ale byla zřejmě v ten okamžik příliš blízko podpěry. „Musela na té podpěře vylétnout,“ odhadl Vursta.
Tažné lano o průměru 22,4 milimetru je podle bývalého přednosty pletené ze šesti pramenů a za běžného stavu by mělo být pro provoz lanovky naprosto bezpečné. „Musí se prošetřit, proč takto zkolabovalo. Je to totiž jištěné koncovkami (tažného lana) a pravidelnými prohlídkami, defektoskopií,“ doplnil.
Na riziko pádu lanovky se složky integrovaného záchranného systému pravidelně připravují, cvičení se konají každoročně. Nikdy v historii takový zásah nebyl nutný.
Stovky tisíc cestujících
Lanovka vede na vrchol Ještědu od roku 1933. Rekonstrukcí prošla v polovině 70. let, další z větších oprav pak v roce 2000. Vedle horského hotelu a vysílače se stala vyhledávanou atrakcí. V televizním recitálu se s ní svezla i Hana Zagorová.
Kabinky přepraví každoročně stovky tisíc cestujících. Jejich jarní a podzimní revize byla pravidelným tématem zpráv. V devadesátých letech přibylo ještě jedno – zamýšlená privatizace. Nakonec ale zůstala lanovka Českým drahám.
