Ústavní soud se dnes zastal invalidního vězně, kterému vězeňská správa posílala všechny peníze na zaplacení dluhu. Soudci rozhodli, že muži musí zůstat nezabavitelná část invalidního důchodu, kterou pak vězeň bude moci využít třeba na doplatky na léky. Nejde o ojedinělý případ, problém se týká desítek odsouzených.
Muž si odpykává jedenáctiletý trest vězení za pokus o vraždu. Při konfliktu v restauračním zařízení pobodal soka nožem.
V trestním řízení mu vznikl dluh vůči státu v celkové výši asi 95 000 korun, většinu tvoří náklady právního zastoupení ex offo. V době podání stížnosti byl muž ve věznici v Karviné.
Stát začal vymáhat dluh v exekuci. Muž neměl žádné prostředky kromě invalidního důchodu, který mu přicházel na takzvané konto úložek. Jde o depozitní účet, který vede věznice.
Všechny peníze na zaplacení dluhu
Právní úprava je poměrně složitá, peníze se dělí ještě podle účelu, například na kapesné nebo na prostředky na léky. Podle ústavních soudců není možné, aby všechny peníze mířily na umoření dluhu. Soudci uvedli, že na úhradu pohledávek je možné použít polovinu invalidního důchodu. Zbytek zůstane vězni. Ne však ke zcela volnému využití, ale k nákupům definovaným v zákoně o výkonu trestu, případně na léky a zdravotnické pomůcky nehrazené z veřejného pojištění.
Vězeňská služba nyní musí zastavit srážky a počkat na nový exekuční příkaz. Soud by měl stanovit nezabavitelnou část, kterou pak vězeň bude moci využít třeba na doplatky na léky.
Jiný rozsah exekuce
Ústavní soudci ale nerozhodli, kolik peněz vězni zůstane. „Nemůžu říct, jak moc si pomůže, každopádně mu nevznikne nárok na to, aby se exekuce úplně zastavila, její výkon ale bude probíhat v jiném rozsahu,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jan Musil.
Ústavní soud v nálezu potvrdil, že nejde o ojedinělý případ. Podle vyjádření Generálního ředitelství Vězeňské služby jde o problém, který se dotýká desítek odsouzených osob.
- Pokud se dluh dostane až na stůl exekutora, musí dlužník počítat s tím, že jeho závazek se podstatně navýší. Kromě vymáhané částky bude totiž muset zaplatit finanční odměnu pro exekutora a také výdaje, které s řízením bude úředník mít.
- Honorář za svou práci si podle zákona exekutor účtuje jako 15 procent vymáhané částky, minimálně ale za svou práci musí dostat tři tisíce korun. Během řízení exekutorovi navíc naskakují různé výdaje - například na cestovné, poštovné, účty za soudní opisy a podobně. Také ty pak musí dlužník zaplatit - dalších minimálně 3 a půl tisíce korun.
- Před čtyřmi lety ministerstvo spravedlnosti odměny exekutorům částečně snížilo - pokud dlužník svůj závazek uhradí do 30 dnů od zahájení řízení, odměna exekutora se sníží o polovinu. Pokud je navíc dluh nižší než 10 tisíc korun, platí snížená sazba i pro výdaje, které s řízením úředník má.
