V Pardubicích skončila modernizace železničního uzlu. Začaly opravy nádražní budovy

Nahrávám video
Události: Modernizace železničního uzlu v Pardubicích
Zdroj: ČT24

Správa železnic (SŽ) dokončila v Pardubicích modernizaci železničního uzlu za sedm miliard korun bez DPH. Práce trvaly od září 2020. Zahrnovaly opravy nástupišť a vybudování páté platformy. Uzel má nové zabezpečovací zařízení, trakční vedení nebo mosty. Vznikla také nová zastávka Pardubice centrum a železniční lávka. SŽ v pátek zároveň zahájila rekonstrukci hlavní nádražní budovy za jednu miliardu korun.

„Přestavba hlavního nádraží zahrnovala kompletní obnovu nástupišť a zlepšení přístupnosti, včetně instalace nových výtahů a eskalátorů. Už příští týden se otevře nová zastávka Pardubice centrum, která výrazně usnadní přístup do srdce krajské metropole, zejména pro cestující od Chrudimi a Hradce Králové,“ napsal na sociální síti X generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.

„Rekonstrukce pardubického uzlu je významná nejen v kontextu Česka, ale i celé Evropy, protože tudy projíždí mezinárodní vlaky,“ poznamenal premiér Petr Fiala (ODS).

Denně v Pardubicích zastaví stovky regionálních a dálkových vlaků. Stavbaři kompletně zrekonstruovali kolejiště. Provoz vlaků je díky tomu tišší, instalace evropského zabezpečovacího zařízení ETCS brzy umožní zvýšit jejich rychlost na 160 kilometrů v hodině. „My zde budeme zavádět nový systém ETCS, ten budeme spouštět v měsíci září, čili do konce roku dojde k navýšení rychlosti,“ informoval Svoboda.

Provoz v Pardubicích řídí několik týdnů pražská centrála, dodal. „Dálkové řízení uzlu Pardubice probíhá tři týdny, je to napojené na Prahu-Libeň, centrální dispečerské pracoviště. Výhoda je zde obrovská, dispečer vidí přilehlé úseky a lépe může koordinovat provoz,“ řekl generální ředitel SŽ.

Změny pro cestující

Nová nástupiště mají po modernizaci délku od 124 do 436 metrů. Zrenovovaná jsou zastřešení. Uzel má nové trakční vedení nebo mosty, informační a kamerový systém, lavičky, koše i značení pro zrakově postižené.

Obnovené jsou podchody, z haly do nich cestující jezdí po eskalátorech, dřív tam byly jenom obyčejné schody. Na nástupiště lze vyjet také výtahy.

Přes koridor také vede lávka na jih Pardubic, v blízkosti sídliště Dukla, v provozu je od čtvrtka.

Zastávku Pardubice centrum tvoří oboustranné nástupiště. Cestující se na ni dostanou krytými šikmými chodníky. Jsou tam také přístřešky, lavičky a osvětlení, informační a kamerový systém. Zastávka je u podchodu, který propojuje Sladkovského a Rokycanovu ulici.

Do podchodu ústí nový tubus, kterým se cestující na nástupiště dostanou. Přístupová cesta je také z ulice Jana Palacha. Odtud budou začínat a končit osobní a spěšné vlaky na Hradec Králové, v dopravních špičkách ráno a odpoledne také na Chrudim. Jedná se o 48 párů vlaků. „Cestujícím přinese výrazné zkrácení docházkové vzdálenosti do středu města. Provoz na ní zahájíme 9. června,“ uvedl Svoboda.

Nádražní hotel „obsadili“ železničáři

Součástí investice byla obnova nádražního hotelu, z kterého se po modernizaci stalo vzdělávací a ekonomické centrum Správy železnic. V suterénu v místě bývalého kina je multifunkční sál. Místo bufetu je neveřejná jídelna pro zaměstnance. Je tam také restaurace pro cestující.

Celkové náklady za modernizaci uzlu, hotelu a stavbu lávky jsou 6,36 miliardy korun bez DPH. Dalších 74 milionů korun bez daně stála zastávka Pardubice centrum. Projekt je podpořený evropskými dotacemi, investor obdrží přes tři miliardy korun.

Oprava nádražní budovy

Železničáři v pátek zároveň zahájili rekonstrukci samotné nádražní budovy v Pardubicích. Trvat má dva roky, práce budou stát zhruba miliardu korun. Budova z 50. let je významnou funkcionalistickou stavbou. SŽ bude respektovat její památkovou hodnotu, řekl Svoboda. „Práce budou probíhat za plného provozu, jinak to nejde. Halu rozdělíme na dvě části, polovina haly bude zavřená, polovina provozovaná,“ řekl.

Poválečnou nádražní budovu s hotelem navrhl architekt Karel Řepa společně s Josefem Dandou a Karlem Kalvodou. Státní zakázku projektovali na konci 40. let minulého století, stavební práce trvaly do roku 1958.

Podobu rekonstrukce SŽ konzultovala s architektem Miroslavem Řepou, synem Karla Řepy. Architekt například nesouhlasil s tím, aby veřejné záchodky byly přemístěné jinam, zůstanou tedy na původním místě. „Skutečně nám ledasco nebylo umožněno. Naprosto se s tím ztotožňuji, protože hala je nadčasová. Bylo to náročné, jediné co mě mrzí, že architekt se toho nedožil,“ řekl Svoboda. Miroslav Řepa zemřel loni.

„Velkým tématem bylo vybudování parkoviště pod halou, které bude služební. Bude nakonec součástí stavby. Věřím, že to vše zvládneme, při budování pátého nástupiště jsme totiž poznali, jak je to tady s hladinou spodní vody,“ popsal generální ředitel SŽ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 22 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...