V Pardubicích skončila modernizace železničního uzlu. Začaly opravy nádražní budovy

Události: Modernizace železničního uzlu v Pardubicích (zdroj: ČT24)

Správa železnic (SŽ) dokončila v Pardubicích modernizaci železničního uzlu za sedm miliard korun bez DPH. Práce trvaly od září 2020. Zahrnovaly opravy nástupišť a vybudování páté platformy. Uzel má nové zabezpečovací zařízení, trakční vedení nebo mosty. Vznikla také nová zastávka Pardubice centrum a železniční lávka. SŽ v pátek zároveň zahájila rekonstrukci hlavní nádražní budovy za jednu miliardu korun.

„Přestavba hlavního nádraží zahrnovala kompletní obnovu nástupišť a zlepšení přístupnosti, včetně instalace nových výtahů a eskalátorů. Už příští týden se otevře nová zastávka Pardubice centrum, která výrazně usnadní přístup do srdce krajské metropole, zejména pro cestující od Chrudimi a Hradce Králové,“ napsal na sociální síti X generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.

„Rekonstrukce pardubického uzlu je významná nejen v kontextu Česka, ale i celé Evropy, protože tudy projíždí mezinárodní vlaky,“ poznamenal premiér Petr Fiala (ODS).

Denně v Pardubicích zastaví stovky regionálních a dálkových vlaků. Stavbaři kompletně zrekonstruovali kolejiště. Provoz vlaků je díky tomu tišší, instalace evropského zabezpečovacího zařízení ETCS brzy umožní zvýšit jejich rychlost na 160 kilometrů v hodině. „My zde budeme zavádět nový systém ETCS, ten budeme spouštět v měsíci září, čili do konce roku dojde k navýšení rychlosti,“ informoval Svoboda.

Provoz v Pardubicích řídí několik týdnů pražská centrála, dodal. „Dálkové řízení uzlu Pardubice probíhá tři týdny, je to napojené na Prahu-Libeň, centrální dispečerské pracoviště. Výhoda je zde obrovská, dispečer vidí přilehlé úseky a lépe může koordinovat provoz,“ řekl generální ředitel SŽ.

Změny pro cestující

Nová nástupiště mají po modernizaci délku od 124 do 436 metrů. Zrenovovaná jsou zastřešení. Uzel má nové trakční vedení nebo mosty, informační a kamerový systém, lavičky, koše i značení pro zrakově postižené.

Obnovené jsou podchody, z haly do nich cestující jezdí po eskalátorech, dřív tam byly jenom obyčejné schody. Na nástupiště lze vyjet také výtahy.

Přes koridor také vede lávka na jih Pardubic, v blízkosti sídliště Dukla, v provozu je od čtvrtka.

Zastávku Pardubice centrum tvoří oboustranné nástupiště. Cestující se na ni dostanou krytými šikmými chodníky. Jsou tam také přístřešky, lavičky a osvětlení, informační a kamerový systém. Zastávka je u podchodu, který propojuje Sladkovského a Rokycanovu ulici.

Do podchodu ústí nový tubus, kterým se cestující na nástupiště dostanou. Přístupová cesta je také z ulice Jana Palacha. Odtud budou začínat a končit osobní a spěšné vlaky na Hradec Králové, v dopravních špičkách ráno a odpoledne také na Chrudim. Jedná se o 48 párů vlaků. „Cestujícím přinese výrazné zkrácení docházkové vzdálenosti do středu města. Provoz na ní zahájíme 9. června,“ uvedl Svoboda.

Nádražní hotel „obsadili“ železničáři

Součástí investice byla obnova nádražního hotelu, z kterého se po modernizaci stalo vzdělávací a ekonomické centrum Správy železnic. V suterénu v místě bývalého kina je multifunkční sál. Místo bufetu je neveřejná jídelna pro zaměstnance. Je tam také restaurace pro cestující.

Celkové náklady za modernizaci uzlu, hotelu a stavbu lávky jsou 6,36 miliardy korun bez DPH. Dalších 74 milionů korun bez daně stála zastávka Pardubice centrum. Projekt je podpořený evropskými dotacemi, investor obdrží přes tři miliardy korun.

Oprava nádražní budovy

Železničáři v pátek zároveň zahájili rekonstrukci samotné nádražní budovy v Pardubicích. Trvat má dva roky, práce budou stát zhruba miliardu korun. Budova z 50. let je významnou funkcionalistickou stavbou. SŽ bude respektovat její památkovou hodnotu, řekl Svoboda. „Práce budou probíhat za plného provozu, jinak to nejde. Halu rozdělíme na dvě části, polovina haly bude zavřená, polovina provozovaná,“ řekl.

Poválečnou nádražní budovu s hotelem navrhl architekt Karel Řepa společně s Josefem Dandou a Karlem Kalvodou. Státní zakázku projektovali na konci 40. let minulého století, stavební práce trvaly do roku 1958.

Podobu rekonstrukce SŽ konzultovala s architektem Miroslavem Řepou, synem Karla Řepy. Architekt například nesouhlasil s tím, aby veřejné záchodky byly přemístěné jinam, zůstanou tedy na původním místě. „Skutečně nám ledasco nebylo umožněno. Naprosto se s tím ztotožňuji, protože hala je nadčasová. Bylo to náročné, jediné co mě mrzí, že architekt se toho nedožil,“ řekl Svoboda. Miroslav Řepa zemřel loni.

„Velkým tématem bylo vybudování parkoviště pod halou, které bude služební. Bude nakonec součástí stavby. Věřím, že to vše zvládneme, při budování pátého nástupiště jsme totiž poznali, jak je to tady s hladinou spodní vody,“ popsal generální ředitel SŽ.