Za způsob, kterým vznikl Trojský most ve své konečné majestátní podobě, dostala Praha jedenáctimilionovou pokutu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji tak potrestal za chyby ve veřejné zakázce, kterou město původně zadalo na podstatně skromnější stavbu. Pokuta je nyní pravomocná, rozhodnutí svých podřízených potvrdil předseda antimonopolního úřadu.
Na podobu Trojského mostu vyhlásila Praha architektonickou soutěž, ze které vzešla jeho konečná podoba, ale až poté, co už na něj měla uzavřenou smlouvu. Původní návrh počítal se železobetonovou mostovkou a asymetricky umístěným, parabolicky rozkročeným pilířem zhruba za půl miliardy. Nakonec však za výjimečný obloukový most s dolní mostovkou zaplatilo město přes miliardu. „Je to jak vizuálně něco úplně jiného, tak je to úplně něco jiného cenově,“ řekl předseda ÚOHS Petr Rafaj.
Podle ÚOHS při změně projektu „zadavatel nepostupoval podle zákona o veřejných zakázkách“, když rozšířil předmět zakázky „bez použití jakéhokoli zákonem stanoveného druhu zadávacího řízení, čímž nedůvodně vyloučil hospodářskou soutěž mezi potenciálními dodavateli stavby“.
Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman uvedl, že město s rozhodnutím antimonopolního úřadu nesouhlasí a podá proti němu žalobu. „Budeme se snažit vyměřenou částku alespoň minimalizovat,“ řekl s tím, že případ Trojského mostu je „historickým pozůstatkem“.
Pokutu za změnu zadání dostala Praha poprvé již v prosinci 2014. Předseda ÚOHS Petr Rafaj tehdy rozhodnutí svých podřízených zrušil s tím, že bylo nedostatečně odůvodněné. Později však antimonopolní úřad rozhodl znovu a tentokrát již Praha s rozkladem neuspěla.
Obří zakázka bez vědomí rady?
Pavel Bém (ODS), jenž byl pražským primátorem v době, kdy se zadávala původní zakázka na Trojský most, i v době změny zadávacích podmínek, se od jeho nové podoby vždy distancoval s tím, že změna zadání proběhla bez vědomí městské rady. Odkazoval přitom na Odbor městského investora.
Současně ale byla soutěž na nový most veřejně známá, psalo se o ní v médiích a její vypsání navíc bylo jednou z podmínek územního rozhodnutí. Konečné prodražení ale nebylo výsledkem soutěže samotné, nýbrž až projektu, který vznikl jako kompromis mezi požadavky architektů a Metrostavu.
Argument, že stavební firma Metrostav staví jiný most, než jí byl původně zadán, ovšem vytáhlo vedení města již v roce 2013, kdy se rozhořel spor o proplácení faktur. Pražská rada tehdy tvrdila, že nemůže Metrostavu zaplatit, když staví něco jiného, než mu město zadalo. Nakonec však arbitrážní soud rozhodl, že Praha má Metrostavu požadovanou částku zaplatit.
Trojský most vznikl jako součást projektu tunelového komplexu Blanka. Slouží jako přivaděč k trojskému ústí tunelu z dolních Holešovic. Nahradil provizorní mostní konstrukci přezdívanou „rámusák“, která však sloužila pouze tramvajové dopravě. Po novém mostě jezdí i auta a chodí chodci.
V provozu je most skoro o rok déle než samotný tunelový komplex. Podařilo se ho otevřít v říjnu 2014. Blankou jezdí auta až od září 2015.
- ocelový síťový obloukový most silniční a tramvajový
- postaven v letech: 2010–2014, otevřen 6. 10. 2014
- autoři návrhu: Roman Koucký, Libor Kábrt, Jiří Petrák, Ladislav Šašek
- rozpětí konstrukce: 200,4 m
- výška oblouku: 20 m
- šířka: 36,2 m
- Zdroj: Vítek, J. Výstavba nového Trojského mostu v Praze. In Stavebnictví 11–12/12, str. 18–22.
