Brno – Třináct tisíc metrů čtverečních. Takové jsou nové výrobní prostory, které bude v Brně využívat švýcarská společnost ABB. Za padesát milionů dolarů tak může zvýšit českou produkci energetiky až o jednu čtvrtinu a moravská metropole se díky tomu stane evropským centrem elektrotechniky.
Evropské datacentrum sociální sítě Facebook, nejvyšší budova světa Dubajská Burdž Chalífa nebo Londýnské metro. Tam všude fungují vzduchem izolované rozvaděče vysokého napětí, které se vyrábějí v Brně. Jeden z nich stojí jako průměrné auto. Cena se totiž pohybuje od 300 tisíc do jednoho milionu za kus. Díky nové hale je nyní bude vyrábět o 350 specialistů více než doposud. „V tomto závodě je nejen výroba ale i velmi silné vývojové středisko, které vyvíjí tyto rozvaděče pro celý svět,“ vysvětlil ředitel divize power products společnosti ABB pro Českou republiku Jiří Potěšil. Odborníci jich tak pro vývoz připraví každým rokem o čtvrtinu víc - asi čtrnáct tisíc.
V tuzemsku jich ale zůstane pouze pět procent. Zbytek míří do Severní Ameriky i na Blízký Východ. Otevření nové budovy předcházelo otevření jiné továrny, která začala fungovat minulý rok. Na stejné ploše v ní pracuje asi dvě stě lidí. A další zprovoznění nového závodu se chystá už zítra. ABB totiž otevře halu v Trutnově, kde se budou vyrábět automatizační systémy pro rozvodny. „Rozšíření výrobních kapacit nám pomůže dodávat naše výrobky zákazníkům rychleji a současně zajišťovat nejvyšší standard v oblasti kvality i technologií,“ vysvětlil Bernhard Jucker, prezident divize Výrobky pro energetiku ABB Group.
Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) novou investici zahraniční firmy vítá. „Jsem rád, že se Brno stalo bodem, které láká tyto investory,“ řekl. Podle něj za to může několik faktorů. „Brno je atraktivní z hlediska vzdělávání pro budoucí odborníky, které mohou firmy využít. A také je atraktivní pro život. Investoři totiž město hodnotí jako přátelské pro jejich zaměstnance,“ dodal Vokřál. Doufá, že těchto investic bude v budoucnu přibývat.
Společnost ABB působí v oblastech energetiky a automatizace už více než 120 let. Dodává zařízení ropným, plynárenským a energetickým firmám. Nyní ve firmě pracuje asi 140 tisíc lidí ve sto zemích světa a z toho tři a půl tisíce zaměstnanců v Česku. U nás společnost působí od roku 1970 v osmi různých lokalitách. Hlavními konkurenty ABB jsou francouzská firma Schneider a německý Siemens.
Rozvoj elektroprůmyslu v moravské metropoli je vidět i před fakultami brněnských univerzit. Firmy před nimi totiž lákají studenty do svých řad už během jejich studia. Právě do ABB tak chodí desítky vysokoškoláků na brigádu i na praxi. „Poptávka je ročně možná tak po tisíci až dvou tisících absolventů. Vedeme i statistiku, ve které je, že za 3 měsíce po absolvování školy téměř sto procent studentů končí ve firmách ve svém oboru,“ vysvětlil proděkan elektrotechnické fakulty VUT Jiří Háze.
ABB je celosvětová, více lidí ale pracuje v českých podnicích
Přestože má firma ABB v Česku několik továren a funguje ve více než sto zemích světa, není v Jihomoravském kraji největším zaměstnavatelem. Tím je totiž brněnská Fakultní nemocnice spolu s Masarykovou univerzitou. Dohromady dávají práci víc než deseti tisícům lidí. V závěsu za nimi následuje počítačová firma IBM, která sídlí v Technologickém parku a na čtvrté příčce je samotné město Brno.
Nejvíce pracovníků má tedy brněnská fakultní nemocnice, která zaměstnává přes pět tisíc lidí. Dvě třetiny z nich pracují v areálu v brněnských Bohunicích. Osm set zaměstnanců z celkového počtu jsou lékaři a část jich provede 3700 operací měsíčně. Naopak v prádelně pracuje 56 lidí, kteří spadají do takzvaného nezdravotnického personálu. Takových pracovníků má nemocnice tisíc.
