Praha – Šumavská příroda v sobě ukrývá až 44 miliard korun. K číslu došla britská konzultační společnost EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), když na objednávku Akademie věd porovnávala návrh Nečasovy vlády o NP Šumava s návrhem ekologických organizací, aby byla alespoň polovina území parku nejpřísněji chráněna a ponechána bez lidských zásahů. Právě tento návrh EFTEC podpořila. Poukázala, že hodnoty, které příroda skrývá, se běžně nezkoumají, patří mezi ně například zadržování vody a zlepšování její kvality nebo regulace klimatu a ukládání uhlíku.
Konzultační společnost, která mezi svými zákazníky uvádí Evropskou komisi, britskou či americkou vládu i OSN, srovnávala tři možné scénáře budoucnosti Národního parku Šumava. Kromě vytvoření rozsáhlé bezzásahové zóny a rozdělení parku podle návrhu bývalého ministra Tomáše Chalupy (první zóna 27 procent území, ovšem bez zásahů má žít pouze 22 procent plochy parku, k tomu je 9 procent v druhé zóny určeno k přípravě na zařazení do první zóny) se zabývala také možností, že by se na Šumavě nic nezměnilo a zůstal současný stav (13 procent území první zóna). Podle Michala V. Marka z Centra výzkumu globální změny Akademie věd se dosud nikdo nezabýval socioekonomickými aspekty možné budoucí podoby Šumavy. „Proto jsme požádali kolegy ve firmě EFTEC o jejich expertizu, protože jsme chtěli, aby byla postavena z určité vzdálenosti od nás,“ uvedl Michal V. Marek.
Podle výzkumu je pro Šumavu nejvýhodnější ponechat v parku co nejvíce divočiny. Nejde přitom pouze o desítky miliard korun ukrytých v přírodě, ale také o dvě miliardy z turismu. „Toto řešení zajistí parku unikátní pozici na rostoucím evropském trhu s ekoturismem a prožitkovou turistikou. Naopak scénáře, jež slibují rozvoj Šumavy prostřednictvím velkých developerských projektů a snížením rozlohy divočiny, by poškodily jak přírodu, tak i na ni navázanou turistiku,“ shrnul Ian Dickie z EFTEC.
Tomáš Chalupa ovšem po předložení návrhu zákona o NP Šumava upozornil, že jde o kompromis, který se mu podařilo dohodnout se starosty. Připomněl úsilí jednoho z jeho předchůdců Martina Bursíka, který navrhoval změnu zonace. „Starostové to odmítli,“ poukázal po předložení návrhu zákona tehdejší ministr Chalupa.
Vědci a ekologové, kteří prosazují výrazné rozšíření první zóny a ministerský návrh kritizovali, se chystají napsat dopis koaličním stranám. Poukáží v něm na výsledek výzkumu EFTEC, chtějí varovat před komercionalizací parku. Studii předají i novému ministrovi životního prostředí, pravděpodobně poslanci Richardu Brabcovi z hnutí ANO, který je do funkce navržen.
