Jižní Morava - Za posledních pět let se v České republice osamostatnilo pět obcí, všechny z Moravy. Tři z nich svedly nebo ještě svádějí tvrdou bitvu o majetek s městy, od kterých se odtrhly. Nejde přitom o malé částky - akcie, nemovitosti nebo podíly na dluzích mají milionové hodnoty. Břeclavi doporučila právní analýza vyřešit spor o majetkové vyrovnání s odtrženou obcí Ladná smírem. Město se od roku 2006, kdy obec získala samostatnost, snaží na nového souseda převést vedle majetku také adekvátní část městských dluhů – tedy více než osm milionů korun. Vedení Ladné to ale odmítlo a celý spor se dostal k soudu. Nyní to ale vypadá, že se obě strany přece jen pokusí o smír.
Osm milionů a tři sta tisíc korun – takový dluh by podle vedení Břeclavi měla Ladná „získat“ spolu se svojí samostatností. Protože Ladná tento závazek nikdy neuznala, začalo město polovinu této částky vymáhat soudně.
„Ještě bychom byli ochotní přistoupit na zaplacení dluhu ve chvíli, kdy by to byly peníze, které se proinvestovaly na území Ladné. Ale morálně nám nepřipadá správné, abychom platili za něco, co zůstalo v Břeclavi,“ uvedla starostka Ladné Renáta Priesterrathová (ODS). Osmimilionový dluh podle ní vznikl při rekonstrukci kanalizace, zimního stadionu a pěší zóně právě v Břeclavi.
Na soud se záhy obrátila také Ladná, které chtěla, aby soud uznal její nároky na akcie společnosti Vodovody a kanalizace, Tempos a Hadál v hodnotě šesti milionů korun.
Referendum v Ladné bylo reakcí na zrušení základní školy jen pár měsíců předtím. Občané si také stěžovali na špatnou komunikaci s vedením města a nízké investice. Ze stejných důvodů se Ladná o referendum pokusila v roce 2000, ale neúspěšně. Uzavřenou základní školu se obci podařilo otevřít ve školním roce 2007/2008 jako obecní jednotřídku.
„Navrhujeme smír celou dobu, vzdáme se svých nároků, pokud Břeclav udělá totéž. Za bývalého vedení na to ale Břeclav nechtěla slyšet, ale teď se to změnilo,“ řekla starostka s tím, že Ladná na takový návrh ráda přistoupí.
Nezávislý posudek vypracovaný na žádost Břeclavi ale tuto variantu nyní znovu vrací do hry. Posudek navrhuje nulovou variantu smíru – obě strany by se měly vzdát všech svých nároků. „Uvědomujeme si, že při dělení majetku se vůči Ladné nepostupovalo úplně spravedlivě. Použily se dva různé modely výpočtu – pro majetek, který zůstal v Ladné, se hodnota počítala podle katastru, ale při výpočtu výše dluhu se použil parametr počtu obyvatel,“ vysvětlil starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý (ČSSD).
Ryšavý doufá, že ukončení sporu bude také znamenat tlustou čáru za minulostí. „Nechceme drancovat rozpočet Ladné a navíc věříme, že by to do budoucna umožnilo vzájemnou spolupráci,“ dodal.
Spor Břeclavi a Ladné není ojedinělý. Podívejte se na příběhy obcí, které se odtrhly v posledních deseti letech.
Blansko versus Spešov
Spešov se od Blanska odtrhl před dvanácti lety. Jenže spolu se samostatností získala nová obec také část blanenských dluhů, konkrétně částku přesahující 800 tisíc korun. Peníze si Blansko vymohlo až v exekuci, to si ale nová obec nenechala líbit a pustila se do soudní bitvy. Krajský soud dal nejdříve zapravdu Blansku, následně ale Nejvyšší správní soud celou věc vrátil k novému projednání. Mimosoudně se obě strany dohodnout nedokázaly. Spor v roce 2009 definitivně ukončil Nejvyšší správní soud, když odmítl kasační stížnost Spešova. Dluh přesahující částku 800 tisíc korun obec definitivně „získala“ spolu se samostatností.
Slavičín versus Bohuslavice nad Vláří
Bohuslavice nad Vláří se od Slavičína odtrhly v roce 2001. Od té doby si nárokují 2,5 milionu korun. Při dělení majetku obec dostala pouze 40 tisíc korun, což považuje za příliš málo. U českých soudů obec neuspěla, před časem se proto se stížností obrátila na mezinárodní soud ve Štrasburku. Pokud uspěje, Bohuslavice získají nejen požadovanou sumu, ale navíc ještě odškodné. Peníze jim už nebude muset vyplatit Slavičín, ale český stát. Je ale otázkou, zda štrasburský soud stížnost vůbec projedná. Města a obce se na štrasburský soud až na výjimečné případy obracet nemohou.
Slavičín versus Rokytnice
Do stejné situace jako Bohuslavice nad Vláří se dostala také Rokytnice. Ta se odtrhla od Slavičína v roce 2002. Finanční vyrovnání 719 tisíc nepovažuje obec za dostatečné. Podle vlastních odhadů by za podíl z akcií energetických a plynárenských firem měla dostat 5,6 milionu korun. Obec stejně jako Bohuslavice několik sporů prohrála, poté jej převedla na deset obyvatel. Ti se o poloviční sumu stále soudí.
Prostějov versus Držovice
Držovice získaly samostatnost v roce 2007 po 33 letech, kdy spadaly pod Prostějov. I ony měly pocit, že je město při dělení majetku ošidilo. Proto vedení nové obce požádalo Prostějov o vyrovnání ve výši 9,6 milionů. Město nabídlo mimosoudně třikrát méně, což Držovice odmítly.
O případu tak musel rozhodnout soud. Loni v květnu vynesl verdikt, podle něhož Prostějov nemusí Držovicím vyplatit ani korunu. To zaskočilo i advokátku města. „Takovýto výsledek je pro mě opravdu velkým překvapením, i když velice pozitivním,“ řekla advokátka Prostějova Olga Kaplová. První část nároků soud odmítl proto, že na podobný typ vyrovnání zákon nepamatuje, ta druhá byla zase prý formulována příliš pozdě a je proto už promlčená. Držovice se proti rozsudku odvolaly ke krajskému soudu.
Zlín versus Želechovice nad Dřevnicí
V tahanicích mezi Želechovicemi nad Dřevnicí a Zlínem posloužila jako rukojmí hasičská auta - obec měla cisterny, krajské město doklady. Samostatnost si v referendu Želechovice vydobyly od začátku roku 2009. Rok a půl se nově vzniklá obec dohadovala se Zlínem o majetkovém vypořádání. Na podzim roku 2010 se obě strany dohodly na kompromisu. Želechovice původně požadovaly 17 milionů plus podíly v městských společnostech. Nakonec obec získala 12,5 milionů a podíly ve firmách v hodnotě 16,3 milionů. Celková hodnota movitého i nemovitého majetku, který obci připadl, je přibližně 130 milionů korun.
