Slezská nemocnice v Opavě má v pavilonu patologie unikátní muzeum, které představuje asi dvě stě padesát exponátů různých lidských ostatků. Jde o patologické nálezy, které počátkem 20. století začal shromažďovat zakladatel opavské prosektury Alois Materna. Sbírka, ve které je například sto let stará lidská kůže s tetováním nebo vzorek s pravými neštovicemi, prošla rozsáhlou renovací.
Jde o jediné veřejně přístupné muzeum patologie v České republice. Lékařské fakulty mají sice také sbírky patologických nálezů a zajímavých anomálií, ty však slouží jen studentům. Opavskou expozici, která je vždy spojená s přednáškou, si může prohlédnout kdokoliv.
„Připadá nám důležité vysvětlovat, co obnáší obor patologie. Mnoho lidí si myslí, že patologové jen pitvají a zkoumají příčiny úmrtí, ve skutečnosti osmdesát procent naší práce tvoří vyšetřování vzorků živých pacientů,“ uvedla primářka patologické anatomie Slezské nemocnice v Opavě Eva Sehnálková.
Sbírku založil vědec Alois Materna
Sbírku založil v roce 1911 v Opavě patolog a významný vědec Alois Materna. Jsou mu přisuzovány mnohé zásluhy včetně ochrany obyvatel Slezska během první světové války i po ní před zhoubnými epidemiemi skvrnivky, břišního tyfu nebo tetanu, vyvinutí nové očkovací látky proti slintavce a kulhavce u dobytka nebo léčba slezských horníků, kteří trpěli pelagrou.
Materna byl autorem desítek vědeckých prací a také horlivě sbíral patologické nálezy, ke kterým v letech 1912 až 1941 vyhotovil několikadílný katalog. Po jeho odchodu z nemocnice v roce 1960 skončily exponáty ve sklepě. Až v roce 1993 část z nich vytáhl a uspořádal opavský patolog Vladimír Plaček.
Historické preparáty se začaly kazit
I více než sto let staré preparáty se však začaly kazit. „Víčka exponátů začala pod tmelem pracovat a unikala tekutina, ve které byly uchovány. Hrozilo, že budou zcela zničeny. Začali jsme hledat způsob, jak je renovovat,“ líčila primářka Sehnálková.
Když se snažili preparáty odvíčkovat, praskaly víčka i skleněné nádoby. „Protože tyto nádoby se nedají koupit, oslovili jsme české skláře, aby nám je vyrobili, ale neuspěli jsme. Až konzervátorka Eva Rajhelová vymyslela metodu, jak spoje chemicky narušit a víčka otevřít,“ popisovala lékařka.
Sanitář nemocnice začal v roce 2014 preparáty postupně obnovovat a uložil je do klasického formaldehydu. Vše zdokumentovala studentka Slezské univerzity Opava, která na toto téma napsala bakalářskou práci. V expozici jsou lidské orgány napadené různými nemocemi a nádory, amputované části těl, lidský plod při mimoděložním těhotenství, střela z první světové války, která uvízla v páteřním kanále oběti nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Mezi exponáty je sto let staré tetování
„Studenti bývají překvapeni tetováním, které tady máme. Zatímco dneska to má každý druhý, před sto lety to byla veliká vzácnost. Tetovat se nechávali někteří vězni nebo námořníci. Několik ukázek nám zachoval profesor Materna,“ uvedla Sehnalová.
Muzeum patologie je v opavské nemocnici přístupné každé poslední úterý v měsíci. Na renovaci exponátů se podílela Slezská univerzita v Opavě a Slezské zemské muzeum.
