Praha – Prakticky hotová je přesná replika Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí, který v listopadu 1918 strhl rozvášněný dav. Akademický sochař Petr Váňa právě dokončuje jeho poslední část – hlavici. Na sloupu pracuje už 15 let a zadarmo. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu chce kopii sloupu umístit na původní místo doprostřed Staroměstského náměstí. Chystá archeologický průzkum, který by odhalil původní základy ukryté pod současnou dlažbou.
Aby byl sloup úplně dokončen, k tomu jsou potřeba ještě asi 2 měsíce práce. Sochu Panny Marie sochař a kameníci dokončili už v roce 2003. Od té doby čeká na sto padesát metrů dlouhou triumfální cestu na místo původního originálu. Dnes je umístěna za Týnským chrámem.
Kdy by se replika sloupu mohla na náměstí vrátit, to zatím jasné není. Karel Kavička ze Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu uvedl, že o stavební povolení zatím nežádali. Jednají totiž zatím s památkáři, je nutné udělat archeologický průzkum a o ten už Společnost požádala.
Původní 15 metrů vysoký sloup byl ze žehrovického pískovce – tento lom už ale neexistuje. Petr Váňa s kolegy hledali kámen, kterým by původní materiál nahradili. Nejvhodnější domácí materiál podle něj je v lomu v Božanově na Broumovsku. Většina repliky sloupu je právě z božanovského pískovce. Přepravit jej muselo 5 kamionů, hmotnost materiálu byla asi 100 tun. Kameníci použili i kámen z Itálie. Třetí část materiálu pochází až z Indie. Petr Váňa s kolegy totiž hledali 6 metrů dlouhý kámen na dřík sloupu a našli ho až v Asii.
Cesta pískovce z Indie
-
Lodí z Indie do Hamburku
-
Lodí z Hamburku do Mělníka
-
Lodí Tajemství bratří Formanů z Mělníka do Prahy
Jak Petr Váňa uvádí, až by se replika sloupu začala na Staroměstském náměstí stavět, potřeboval by jeho tým ještě jeden měsíc práce na místě při sesazování, protože některé části se dají dosekat a přesně spojit až při finálním sesazení. Sloup dnes stojí na zahradě kláštera Milosrdných sester svatého Karla Boromejského pod Petřínem.
Původní Mariánský sloup
Originální barokní socha Jana Jiřího Bendla stála na Staroměstském náměstí od roku 1650 a zbořena byla v prvních dnech Československé republiky 3. listopadu 1918 radikálním davem, který památku považoval za symbol habsburské monarchie. Skupina anarchistů pod vedením Franty Sauera sloup za pomoci žižkovských hasičů strhla. Sloup vznikl za přispění císaře Ferdinanda III. jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města pražského, nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy a pokusy o jeho odstranění se vyskytly už v 19. století.
Protesty proti sloupu z listopadu 2012
Proti umístění kopie Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí proběhly v listopadu 2012 protesty, Jazzová sekce uspořádala proti sloupu pochod. Organizátoři protestu byli přesvědčeni, že sloup na náměstí už nepatří. Odmítli i představu tehdejšího primátora, podle kterého by sloup symbolizující katolicismus vyvažoval Husův pomník symbolizující protestantství – přitom Husův pomník jeho tvůrce Ladislav Šaloun komponoval jako přímý protiklad Mariánskému sloupu od Jana Jiřího Bendla.
Členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu usilují o jeho návrat od roku 1990. Už v roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen. Petr Váňa vytváří repliku sloupu od roku 1998.
Další práce sochaře Petra Váni
Sochař Petr Váňa v poslední době instaloval například sochy Konstantina a Metoděje v Moutnicích na Brněnsku. V roce 2012 pak pro dno Slapské přehrady u bývalých Svatojánských proudů vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého. Umístil ji na místo, kde předtím celá desetiletí socha tohoto světce stála - než ji zalily vody Slapské přehrady.
