Lidé, kteří přispěli biologickým odpadem z kuchyní a zahrádek do nové kompostárny v Přerově, si mohou odebrat část již vyzrálého humusu. Zájem je obrovský, vedení kompostárny vytvořilo pořadník. Město kompostárnu vybudovalo díky evropské dotaci. Povinnost zajistit obyvatelům sběr rozložitelného odpadu ukládá obcím od dubna také vyhláška ministerstva životního prostředí.
První kompost zrál v nové kompostárně v Žehravicích u Přerova devadesát dní. Lidé, kteří se zapojili do sběru biologického odpadu, mohou dostat až tři sta kilogramů. „Mohou si vybrat kompost tříděný, nebo netříděný,“ uvedl vedoucí kompostárny Zbyněk Rybka.
Zahrádkáři jsou nadšeni. „Vnímám jako velmi vítanou pomoc. Nemusíme kupovat drahá organická hnojiva. A hmota je to bezvadná,“ hodnotil Ferdinand Ježík, který ze své zahrady denně naplní jeden hnědý kontejner na bioodpad. Má tedy nárok na humus zdarma.
Zatím kompostárna vyprodukovala prvních 150 tun. Zájemců je tolik, že vznikl pořadník. „Kompost budeme vydávat, dokud bude,“ uvedl náměstek Technických služeb města Přerova Radek Koněvalík. Možnost třídit bioodpad mají i lidé na sídlišti.
Bioodpad tvoří téměř polovinu komunálního odpadu domácností v Česku. Na skládkách končí především společně s kovy. Snížit podíl tohoto odpadu požaduje také Evropská unie. „Cílem vyhlášky je odklonit bioodpad ze skládek, tedy především z černých popelnic, a naplnit tak unijní požadavky, podle kterých musíme do roku 2020 snížit ukládaní biologického odpadu na skládky o 65 procent,“ říká mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
- Češi za rok vyhodí do černých popelnic a kontejnerů tři miliony tun směsného komunálního odpadu. Jde o zhruba 272 kilogramů na osobu. Dvacet až 40 procent toho, co v popelnicích skončí, je podle odhadů znovu využitelný biologický odpad.
- Do bioodpadu patří veškerá organická hmota, která se lehce v půdě rozloží. Jde například o listí, trávu, zbytky ovoce nebo zeleniny. Nepatří do něj naopak zbytky jídla, jedlé oleje, kosti, maso, kůže a mrtvá zvířata.
