Premiér na návštěvě Moravy: Slíbil víc peněz pro nemocnice

Blanensko - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je na návštěvě jižní Moravy. V Blansku jednal se starosty a dalšími představiteli regionu. Diskutovali například o financování blanenské nemocnice či plánech na stavbu rychlostní silnice R43.

Starosta Blanska Ivo Polák (ČSSD) jednal se svým stranickým kolegou premiérem Bohuslavem Sobotkou například o financování blanenské nemocnice. Městské zdravotnické zařízení trpí, stejně jako další nemocnice v republice, výpadkem příjmů z poplatků za pobyt v nemocnici, které od ledna zrušil Ústavní soud. „Výpadek v naší nemocnici je asi 6 milionů korun za rok,“ potvrdil Polák. Starosta jednal s premiérem o tom, zda a jak může vláda městským nemocnicím pomoci s dofinancováním výpadku.

„Vláda připravuje balíček, který by se měl týkat stabilizace financování zdravotní péče. Je naprosto nezbytné, aby vláda ještě v letošním roce poslala nemocnicím dodatečné finanční prostředky,“ ujistil premiér s tím, že návrh z dílny ministra zdravotnictví počítá pro nemocnice se dvěma miliardami korun navíc.

Starosta Polák také zmínil železniční trať, která přetíná Blansko na dvě poloviny. S premiérem debatoval o možnostech vybudovat několik železničních nadjezdů, aby byly obě části města propojeny.

Nahrávám video

Silnice R43 je prioritou

Na pořad jednání přišly i plány na výstavbu rychlostní silnice R43, která má více propojit Jihomoravský a Pardubický kraj. Přípravy stavby se táhnou léta. Premiér dnes starostu ujistil, že by byl rád, aby vláda v přípravách na stavbu výrazně pokročila, případně aby se začalo co nejdříve stavět. „Na Blanensku vznikla v poslední době spousta pracovních míst. Ale stávající dopravní infrastruktura je bohužel úzkým hrdlem. Pokud mají přijít noví zaměstnavatelé a ti stávající se mají rozšiřovat, je nutné řešit napojení na dálnici,“ dodal Sobotka.

Plány na stavbu R43 by měly podle něj projít revizí a při příští návštěvě jižní Moravy chce k tomuto tématu svolat samostatnou schůzku. 

Výstavba rychlostní silnice R43

Budoucí rychlostní silnice R43 spojí dálniční tah D1 v blízkosti města Brna s rychlostní silnicí R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Necelých 80 kilometrů dlouhá silnice R43 má zlepšit dopravní připojení významných sídel v Jihomoravském a Pardubickém kraji se zbytkem republiky, snížit dopravní zatížení Brna a okolí a komunikace má být součástí mezinárodní silnice E461 Svitavy – Brno – Vídeň.

Plány na stavbu pocházejí už ze 40. let, kdy měla být součástí spojnice Vídně a Vratislavi. Stavba začala v roce 1939, práce byly zastaveny v roce 1942 v důsledku vojenských neúspěchů a ekonomických potíží nacistického Německa. Z celkové délky bylo rozestavěno jen 85 km mezi Městečkem Trnávka a obcí Hrušovany. Po válce byl dokončen pouze čtyřkilometrový úsek Troubsko – Bystrc známý dnes pod názvem Hitlerova dálnice. Obnovení výstavby bylo schváleno v 60. letech jako dálnice D43 v trase podél stávající silnice I/43  z Brna do Svitav.

V 70. letech byla započata výstavba v úseku Troubsko – Bystrc, která sloužila jako součást Masarykova okruhu a dosud slouží jako výpadovka z bystrckého sídliště směrem na jih. Koncem 80. let byly plány pozměněny a namísto dálnice D43 má být vybudována rychlostní silnice R43.

Od konce 90. let se práce soustředily především na úsek Troubsko - Kuřim, kdy byla při hledání průchodu trasy R43 brněnskou aglomerací zpracována řada variant.

Kraj prosazoval dostavbu silnice od Moravské Třebové přes brněnské části Kníničky a Bystrc a napojení na D1. Hned několik občanských sdružení naopak prosazuje vedení trasy západněji od Brna takzvanou Boskovickou brázdou. Napojení R43 na D1 by tak bylo umístěno západněji od Brna.

Zdroj: Oficiální stránky projektu

Odpoledne zamířil premiér do Boskovic, kde ho čekaly spíše soukromé schůzky se spolustraníky ze sociální demokracie. Bohuslav Sobotka už na začátku března dorazil do Brna, aby podpořil výstavbu distribučního centra firmy Amazon v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Ostravě se na koalici domluvili ANO, Starostové pro Ostravu a hnutí Ostravak

Na koalici v Ostravě se domluvilo vítězné hnutí ANO se Starosty pro Ostravu a hnutím Ostravak. V pětapadesátičlenném zastupitelstvu obsadí 37 křesel. Koaliční smlouvu chtějí podepsat do pátku. Na společné tiskové konferenci to oznámil lídr ostravského ANO Richard Vereš, který se má rovněž stát primátorem. Šéf ostravských starostů Aleš Boháč by měl být jeho prvním náměstkem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Případů intoxikací kanabinoidy u mladých v Praze výrazně přibylo

Záchranáři v Praze stále více vyjíždějí k teenagerům kvůli podezření na intoxikaci kanabinoidy. Letos do září už měli přes 470 takových případů. To je téměř dvojnásobek oproti celému loňskému roku, uvedl pro ČT mluvčí Zdravotnické záchranné služby Praha Karel Kirs. Z celkového počtu letošních výjezdů k pacientům s podezřením na přítomnost kanabinoidů tvoří mladší dvaceti let více než čtvrtinu. Někteří pacienti končí i na lůžku intenzivní péče.
před 17 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

V obvodu Cheb vyhrál senátní volby Plevný (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Cheb bude opět Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb získal 71,35 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání. Druhá Sandra Tsoukernik (za ANO) dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 36,75 procenta.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.