Podolský most spojuje břehy Vltavy od roku 1942. Byl strategickou spojnicí, zažil i válečná zvěrstva

V září 1942 se po Podolském mostě projela první auta. Stavba je vrcholem československého mostního stavitelství první poloviny 20. století. Díky tomu získala řadu architektonických ocenění.

Jednu z nejvýznamnějších cen získal návrh Podolského mostu v Paříži v roce 1937. Z francouzské metropole si architekti odvezli zlatou medaili a ocenění Le beau pont de l'Europe, tedy Krásný most Evropy. O rok později výstavba spojnice mezi Táborem a Pískem začala. První auta se po mostu projela v září 1942.

Most se okamžitě stal strategickým bodem československé i mezinárodní dopravy. V místě, kde břehy Vltavy spojuje podolská stavba, na konci války vedla demarkační linie mezi americkou a sovětskou armádou.

Podolský most se tak stal i svědkem válečných zločinů. „Američané sice demarkační linii překročili a došli až k mostu, ale nesměli přijímat německé uprchlíky. Ti vytvořili na pravém břehu tábor a čekali na příchod sovětské armády, která měla hroznou pověst. Když dorazily první jednotky téměř bez vedení, propukl tady teror. Velitelé později ty vojáky, kteří páchali nejvíce zločinů, potrestali,“ připomněl etnograf Prácheňského muzea v Písku Jan Kouba.

  • Most je dlouhý 510 m a tvoří ho několik oblouků, z nichž ten největší má rozpon 150 m a krajní 36,65 m.
  • Šířka klenby ve vrcholu oblouků je 7,5 metru, v patkách 9,5 metru, vzepětí klenby hl. oblouku je 41,8 metru, jeho tloušťka je 2,0 m.
  • Hlavní klenba nese další dvě menší, polokruhové klenby stejné šířky - 7,5 metru, tlusté 0,75 m. Vzepětí osmi menších kleneb je 9,8 metru.
  • Na stavbu mostu bylo spotřebováno 1200 tun ocelové výztuže, 6920 tun cementu a 6300 m³ dřeva.
  • Projekt mostu připravili V. Janák, J. Brebera a L. Pacholík ve spolupráci s Ing. J. Blažkem. Most postavila za tehdejších 26 milionů korun firma Ing. B. Hlava.
  • Zdroj:  Wikipedia.org

V píseckém muzeu ve čtvrtek začala výstava věnovaná stavbě mostu mezi lety 1938 až 1943. Návštěvníci uvidí, jak most den po dni vznikal.

Jaké okolnosti ale vznik mostu provázely, dnes už není jasné. Neví se tak, zda německý protektorát stavbu strategického mostu podporoval, nebo naopak sabotoval tím, že dělníky odvážel na práci do Německa. Stejně tak není jasné, jestli stavbu nezdržovali čeští dělníci.

Původní most byl přenesen

Ještě před Podolským mostem vedl přes Vltavu řetězový empírový most . Ve své době šlo o jedinou podobnou stavbu v Čechách a rarita to byla i v evropském měřítku.

V roce 1959 byl původní most podle Kouby prohlášen za národní kulturní památku a o více než 10 let později byl kámen po kameni přenesen do Stádlece nad Lužnicí, kde stojí dodnes. „Bylo to dobré rozhodnutí, dnes nikdo nepozná, že tam byl most přenesen. Od jeho původního místa je to vzdušnou čarou jen 17 kilometrů,“ dodal Kouba.

Současný Podolský most má plné zábradlí a kdo si ho chce prohlédnout, musí k němu dojít pěšky nebo vystoupit z auta. Nejpozději v roce 2020 se má Podolský most dočkat rozsáhlé opravy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 3 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 5 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 12 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 13 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 22 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
včera v 07:00

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...