Praha - Dva známé funkční parníky v Česku (Vltava a Vyšehrad) by se mohly stát kulturními památkami. Jejich stav začala zkoumat komise Ministerstva kultury ČR. Po vodě se parní stroje prohánějí už více než sedmdesát let.
K vltavským parníkům patří typický zvuk a historické uniformy, jako by se zde zastavil čas. Než se ale parník rozjede, musí strojník nejprve takzvaně navařit páru v kotli. Ten už se neplní uhlím jako dřív, ale naftou. Spotřeba je asi 800 litrů na sto kilometrů.
V sezoně najede každý z parníků zhruba 70 kilometrů denně. Na obsluhu jednoho přitom stačí pouhých šest lidí.
Čtrnáct let dělá kapitána parníku Vltava Karel Mikšovský. Přestože vodu zná, práce pro něj rozhodně rutinou není. Nejen on by zanedlouho mohl řídit plavidlo mnohem vzácnější.
Zachovalé interiéry obou parníků možná přibudou na seznam národních památek. „Parní stroje jako takové, ty jsou úplně originální,“ doplnil předseda představenstva Pražské paroplavební společnosti Jan Hamza.
„V první fázi budeme žádat o posudky Národní technické muzeum a Národní památkový ústav,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Lenka Brandtová. Teprve tam totiž posoudí, jestli se na parnících opravdu zastavil čas a vypadají stejně jako v době svého spuštění na vodu.
