Příprava vinařského zákona se komplikuje. Vláda odložila jeho schválení a zabývat se jím bude až v lednu po koaliční radě. Není to poprvé, co musí ministr zemědělství návrh přepracovat. Úřad vlády mu například doporučil vyřadit část, která se týká uchovávání sudového vína. Právě proti ní se totiž většina vinařů i prodejců vína ohrazovala.
Novela vinařského zákona by měla zákazníkům zajistit kvalitnější nepančované víno. Stále jej ale bude možné koupit nejen ve vinárnách, ale i třeba ve stáncích. „Zatím se bohužel nabízí i na takových místech, jako jsou květinářství, barvy a laky, mototechny či pohřební služby. Obávám se, že novela prodeji takto čepovanému vínu nezabrání," uvedl prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray.
Doplnil, že černý trh s vínem je rozsáhlý. „Pohybuje se v řádech miliard. Obávám se, že došlo k prosazení lobbistických zájmů seskupení, které se oficiálně zabývají prodejem čepovaného vína. Nebo jsou možná politici pod jiným tlakem," řekl Nyitray.
Třetina letošních vzorků byla nevyhovující
Víno patří mezi neproblematičtější potraviny, co se týče kvality a uvádění pravdivých informací o původu. Dokazují to i kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Ta letos odebrala 1557 vzorků, z nichž bylo 505 nevyhovujících. Procentuálně je to zhruba stejně jako loni. Na dlouhodobě neuspokojivé výsledky inspekce reaguje zvýšenými kontrolami. Běžný spotřebitel ale „upravené“ víno pozná jen těžko.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejnila za posledního půl roku 129 problematických vín. Nejčastější prohřešky: moc vody, vysoký obsah oxidu siřičitého nebo přídavek syntetického glycerolu. „Znamená to, že výrobce přisladil nebo přicukřil víno nad povolený limit. Víno patří dlouhodobě k nejproblematičtějším komoditám, které kontroluje Státní zemědělská inspekce,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Víno z českých hroznů lze jednoduše poznat podle vlaječky na zátce. Označení začalo během posledního roku používat 64 tuzemských vinařů. Nově bude muset být původ výrobku také jasně uvedený přímo na hlavní etiketě, ne pouze malým písmem na zadní straně lahve.
- novela poprvé definovala falšování vína - přilití vody, alkoholu nebo přislazení
- původ hroznů uvedený na etiketě
- povinnost nahlásit dovezené víno do 12 hodin
- sudové víno musí být označeno jednorázovými identifikačními páskami
Vína se budou nadále vozit i ze zahraničí
Vína se budou moci stále dovážet i ze zahraničí, jen budou muset splnit přísnější podmínky. „V zákoně je udávaná povinnost pro firmy, které dovezou do České republiky víno, aby ho měly po dobu deseti dnů uskladněné a nedělaly s ním další technologické kroky, jako je třeba stáčení a podobně," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Domnívá se, že tímto opatřením se podaří snížit dovoz pančovaného a nekvalitního vína do Česka. „Měli bychom možnost v této lhůtě přijít do provozovny, odebrat vzorky a sdělit firmě, zda jsou vyhovující, či nikoli. Firmy musí skutečnost, že víno dovezly, nahlásit do dvanácti hodin dozorovým orgánům," dodal ministr.
Nyitray: Spíše než předpisy důsledná kontrola
„Obávám se, že žádný zákon ničemu nezamezí, dokud nebude dbáno na to, aby byl dodržován," poznamenal prezident svazu. Dodal, že už nyní existují předpisy, které postihují prohřešky dodavatelů, producentů i prodejců. „Nicméně nedostatečná kontrolní činnost umožnila to, že se černý trh s vínem rozšířil do abnormálních rozměrů, jak to vnímáme dnes," doplnil.
Podmínkou zákona také je, že dovozce nebo ten, kdo bude víno prodávat jako sudový nápoj, bude muset dovoz nebo prodej nahlásit do registru. „To znamená, že bude určitá evidence, ale opět záleží na míře kontrolovatelnosti," okomentoval Nyitray. Upozornil, že víno se ze zahraničí dováží v cisternách, v tuzemsku se nabalí do takzvaných přepravních sudů, které jsou často sudy po pivovarnických produktech.
- 3 miliony - falšování burčáku
- 4 miliony - falšování mešního vína
- 5 milionů - přidání látky do vína
- 50 milionů - neoprávněný prodej sudového vína
- Zdroj: Návrh novely zákona o vinohradnictví a vinařství
Evidenci pomůže kontrolní páska
Na přepravní nádobě bude umístěná kontrolní páska s unikátním několikačíselným kódem, který bude také uvedený v evidenční knize. Tu budou muset vést firmy, které ji dostanou od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, stejně jako přidělené kódy. „Páska by měla zůstat po celou dobu užívání daného sudu s konkrétním vínem neporušená. Proto, aby se nemohl dodavatel vymlouvat, že někdo něco do toho vína nalil," dodal Nyitray.
Nařízení se ale netýká českých a moravských vinařů, kteří prodávají víno z vlastní produkce. „Máme je evidované, víme, jaké mají limity produkce na hektar, víme, jakou mají odrůdu," vysvětlil Jurečka.
Teplota skladování je nejistá
Při představení nového znění zákona autoři zmínili dvě základní podmínky: Prodejce musí víno skladovat do teploty 18 stupňů Celsia. Navíc se nápoj musí stáčet ze sudu buď v ochranné atmosféře, anebo s příměsí CO2 do 20 procent.
Proti stanovené teplotě bojoval třeba ředitel Vinařství Mutěnice Václav Rusnok. Zjistil totiž, že sudy, ve kterých se víno skladuje, mají tak dobré izolační vlastnosti, že vnější teplota se téměř neprojeví. „Když v létě dovezeme do našeho skladu sudové víno, tak ani po dvou dnech jeho teplota neklesne na požadovanou teplotu 18 stupňů,“ uvedl.
Nyní pro vinaře zazněla dobrá zpráva. „Podmínku teploty vína nám vyřadil úřad vlády a legislativní rada vlády jako věc, kterou považují za výrazně diskriminační. Vnímám, že ještě některé skupiny nejsou úplně spokojeny s tím, jak je ten návrh koncipován,“ uvedl Jurečka, který právě tuto část novely musí do dalšího projednávání upravit.
