Praha - Rekonstrukce Národního muzea v Praze se do jara roku 2018 nestihne. Antimonopolní úřad totiž stále řeší stížnosti dvou firem, které se neúspěšně účastnily tendru na jeho opravu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže slibuje, že alespoň v jednom ze sporů vynese verdikt zítra.
Národní muzeum sice vítěze tendru – konsorcium Imos, Průmstav a Metrostav – vybralo už loni, jenže antimonopolní úřad od léta řeší stížnosti neúspěšných zájemců. Prvním z nich bylo sdružení Strabag a Instalace Praha.
„Naše sdružení předložilo v soutěži nejnižší cenovou nabídku, která byla o 202 milionů nižší než druhá nejnižší nabídka, zadavatel ale poté rozhodl o našem vyloučení s odůvodněním, že jsme nesplnili podmínky zadávací dokumentace,“ uvedla Edita Novotná, mluvčí firmy Strabag. „To je argumentace, se kterou nesouhlasíme a neztotožňujeme se s ní, jsme přesvědčeni, že naše nabídka byla v pořádku, že byla v souladu se zadávací dokumentací i se zpracovaným výkazem výměr, a v tomto smyslu jsme také podali k zadavateli námitky,“ dodala Edita Novotná.
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš ale říká, že základním problémem u této nabídky byly některé položky, které byly nulové: „Řekněme, že ostatní uchazeči je nacenili v rozmezí 80 až 100 milionů korun. To byla ta základní obava, že to je v podstatě nereálná záležitost,“ řekl Michal Lukeš, ředitel Národního muzea.
Národní muzeum se při zdůvodnění, proč byla vyloučena nabídka společnosti Strabag, opírá o několik nezávislých právních posudků i o posudek Českého vysokého učení technického. „Podle našeho názoru musel být z toho tendru vyloučen, protože kdybychom nevyloučili jeho, bezpochyby by se odvolávali ti ostatní a tvrdili by, že vyloučen být má,“ řekl ředitel Lukeš.
Mluvčí firmy Strabag ale říká, že si firma za nabídkou stojí a cenu je i k dnešnímu datu schopna garantovat. „Z našeho pohledu je to tak, že jsme nacenili položky, ale v několika málo případech došlo k tomu, že jsme tam uvedli nulu. A to proto, že ta daná položka měla skutečně hodnotu nula. A nemohli jsme vlastně z logiky věci ani jinou hodnotu uvést,“ řekla Novotná.
Ředitel Národního muzea ovšem dodává: „Ty nulové položky měl jen tento zájemce, protože pokud by je měli ostatní, byli by vyloučeni také. Protože my jako zadavatel jsme v zadávací dokumentaci jasně stanovili, že veškeré položky musí být řádně naceněny a nesmí být rozpuštěny v žádných jiných položkách.“ Situaci přirovnal k tomu, kdyby si někdo soukromě stavěl dům, dostal by cenové nabídky od více firem a zjistil by, že jedna z firem kalkuluje s nulovou cenou za střechu. „Potom ta cena je v podstatě neporovnatelná,“ dodal ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Vyřešení prvního sporu ale blokuje spor další. S tím přišlo sdružení firem Hochtief a Geosan. „My jsme se rozhodli využít své zákonem dané možnosti podat námitku, protože jsme dospěli k přesvědčení, že vítězné sdružení mělo být ze soutěže vyloučeno z důvodů dodatečného doplňování či nahrazování soutěžních podkladů. Z našeho pohledu je to špatně, protože de facto by si jakákoli firma mohla dodatečně doplňovat podklady do aleluja,“ řekl Michal Talián, mluvčí firmy Hochtief.
A právě alespoň v tomto dílčím sporu slibuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posun. „Ve správním řízení, které bylo zahájeno na návrh společnosti Hochtief, bude zítra vydáno prvostupňové rozhodnutí,“ konstatoval Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Podrobnosti zatím úřad sdělit nechce. Ovšem ani tento verdikt zatím muzeu neumožní podepsat s některou z firem smlouvu a začít stavět. Rekonstrukce přitom podle původních optimistických plánů měla být hotová už příští rok. Zatím se ale na poslední tři exponáty, které nešlo vystěhovat, jen práší.
Kolik stojí udržovat budovu a nestavět?
Podle ředitele Národního muzea jsou roční náklady na vytápění budovy na Václavském náměstí a další související provozní výdaje zhruba pět milionů korun. „Na druhou stranu my to trošku refundujeme, že i prázdnou budovu pronajímáme, to znamená, že ona si zase na svůj provoz vydělá. Ale na druhou stranu, ta budova prostě degraduje a nemá sloužit k tomu, aby se tady a priori natáčely filmy,“ řekl ředitel Michal Lukeš.
Michal Lukeš konstatoval, že Národnímu muzeu jako takovému jde především o to, aby se začalo co nejrychleji stavět, protože budova chátrá, už je mnoho měsíců prázdná a činnost muzea to provozně i jinak omezuje. „My se spíš modlíme za to, abychom konečně mohli začít stavět, a jde o to, aby vyhrál uchazeč, který splnil všechny zákonné podmínky,“ řekl Michal Lukeš.
Ředitel Michal Lukeš doufá, že by se muzeum mohlo otevřít alespoň na podzim 2018. „Stavební práce mají trvat 42 měsíců a my samozřejmě potřebujeme ještě nějakou dobu na vybudování expozic. Nějakou dobu ještě potom budeme potřebovat, aby to muzeum mohlo být v plném provozu,“ řekl Michal Lukeš. Jarní termín roku 2018, kdy budova bude slavit své výročí a Národní muzeum bude slavit 200 let, je podle ředitele už nereálný. „Ale pořád se kojím lehkou nadějí, že by alespoň toho roku 2018 se muzeum mohlo otevřít třeba k 28. říjnu a aspoň částečně ho zpřístupnit veřejnosti. Ale už nechci býti velkým optimistou, já jsem spíš realistou,“ dodal Michal Lukeš.
