Jihlava - Ptákem roku 2009 se stal skorec vodní, jenž právě teď hnízdí. Ornitologové mu proto na Vysočině připravili asi padesát nových míst, která v těchto dnech instalují. Zároveň probíhají i kontroly starších hnízdišt, zda se tam skorec zabydlel a jestli samičky sedí na vajíčkách. Lidé ho poznají podle nápadně bílé náprsenky a ostrého tenkého zobáku, jenž je uzpůsoben k vyhledávání potravy pod vodou. Jinak je skorec tmavě hnědý s kaštanovou hlavičkou. Poznávacím znamením je také rychlý přímočarý let těsně nad a někdy i pod vodní hladinou.
V Česku jde v podstatě o jediného pěvce, který je schopen potápět se, chodit pod vodou a lovit. „Způsobem života připomíná trošku ledňáčka, právě tou vazbou na čistou proudící vodu,“ vysvětluje Jaromír Čejka z České ornitologické společnosti.
Skorec vodní je zároveň erbovním ptákem krajské pobočky České společnosti ornitologické, i proto odborníci vyzvali veřejnost k mapování jeho dalších hnízdišť na Vysočině. Lidé by měli ornitology upozornit na nové lokality výskytu, o kterých zatím nevěděli. Ve Žďárských vrších žije pouze asi 10 až 15 párů tohoto ptáka, v celé republice je pak jejich počet odhadován asi na dva tisíce.
V poslední době ale ubývá přirozených hnízdišt skorce vodního, proto ochránci připravují speciální podložky. „Podložka bude sloužit k tomu, aby si na ní skorec postavil své kulovité velké hnízdo z mechu a trávy,“ dodává Jaromír Čejka. Hnízda ve tvaru koule s postranním oválným otvorem pro vlet si skorci budují nejraději na zalesněných březích potoků. Hnízdit začínají brzy na jaře. Na zmeliorovaných potocích ale nenacházejí příliš vhodné možnosti k hnízdění, proto jim ochránci přírody pomáhají vyvěšováním polobudek na vhodná temná místa. Někdy si skorci upevňují hnízda i na spodní konstrukce mostů nad řekami a potoky.
Loni vyhlásili ornitologové ptákem roku racka chechtavého. Kampaň organizuje Česká společnost ornitologická od roku 1992. Postupně tak ornitologové zpopularizovali například skřivana, rorýse či orla.
