Vzniká další rozsáhlá vědecká studie kvůli plánovanému obřímu jezu na dolní toku Labe. O projekt za pět miliard se přou ministerstva životního prostředí a dopravy. Jde o to, jestli mohou stejné ekosystémy, které by stavba zničila, fungovat jinde. Jez by měl stabilizovat hladinu řeky a pomoci lodím při suchu.
Kvůli opakovaným suchům přišli rejdaři na Labi o většinu zákazníků. Kapitán Ondřej Kozel si ani nepamatuje, kdy byl v Lovosicích naposledy. „Vozí se náklady mezi Německem, Holandskem, Belgií, Francií,“ poznamenal.
V Děčíně mezitím končí opravu historického parníku. Posledního, který byl v tehdejším Československu vyroben. „V pátek se chystáme do Prahy, bude to první turistická plavba, kterou pořádáme,“ řekla Petra Bártová z Labské plavební společnosti.
Parník je stavěný na nízkou hladinu. Když připlouval na rekonstrukci, bylo v řece méně vody než teď. Cestou míjel unikátní bahnité náplavy. Na březích řeky vznikaly po staletí. Jsou závislé na kolísání řeky, jez by ji ustálil.
Ministerstvo dopravy má studii, podle které lze náplavy zničit a vybudovat jiné. „Za nás spolehlivě prokázala, že je to možné kompenzovat,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„V mnohem větším rozsahu, než v jakém rozsahu budou tyto pozemky zničeny nebo ohroženy plavebním stupněm Děčín,“ dodal ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. Část vědců v oponentním posudku ale studii napadla. To, co slibuje, podle nich není reálné.
A tak si ministerstvo životního prostředí zadalo vlastní studii. Spor o bahnité náplavy je teď to jediné, co brání tomu, aby se stavba obřího jezu začala připravovat. „S ministerstvem dopravy diskutujeme, ta otázka je zatím otevřená,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Labský kaňon, kde se má stavět, je chráněný i na evropské úrovni. O jezu se mluví už desetiletí.
