Vedení Děčína chce dát obří stavbu jezu na Labi do svého územního plánu, a to jako veřejně prospěšnou stavbu. Momentálně hledá cestu, jak to udělat. Jde o neobvyklou situaci, protože stále není jisté, že jez za pět miliard korun stát nakonec vybuduje. Řeší se totiž dopady na životní prostředí v řece a jejím okolí. Vybudování jezu má pomoci zvýšit hladinu Labe tak, aby po něm mohly plout nákladní lodě.
Děčín nechce čekat na závěry odborníků o jezu na Labi. Stavbu označuje za veřejně pospěšnou
Děčín chce dát stavbu jezu na Labi do územního plánu jako veřejně prospěšnou stavbu (zdroj: ČT24)
„Hladina (Labe) teď klesá. V příštím týdnu by se mohla přiblížit hranici sucha,“ řekla redaktorka ČT Renata Myslíková. Město Děčín tvrdí, že je těžké plánovat stavby v okolí řeky, protože není jasné, v jaké výšce nakonec hladina bude.
„Současné přístavy jsou podle vedení města stavěny na vyšší vodu. Pro nákladní lodě dříve řeka nebývala splavná hlavně v létě, teď už ale jde často o většinu roku. Nákladní lodě plující pod českou vlajkou tak zůstávají v zahraničí,“ uvedla redaktorka. Připomněla také, že jedna z nákladních lodí se nyní na otočku vrátila pro nadměrný náklad. Kvůli klesající hladině však musela odjezd uspíšit.
Klíčovým místem sporu jsou bahnité náplavy. Jde o místa na řece, kde hladina kolísá, a díky tomu se na nich usazují rostliny a živočichové. Někteří odborníci hovoří o naprosté jedinečnosti takových míst. „Jisté ale je, že tam, kde jsou, by je plánovaný jez zničil,“ připomněla Myslíková.
Je možné biotopy vytvořit na jiném místě?
„Tyto štěrkopískové lavice jsou součástí řeky už tisíce let. Vznikají díky dynamickému kolísání její hladiny. Současně řeka unáší spoustu sedimentů, právě to je jedním z velkých problémů, protože postavením jakékoliv příčné překážky do toku tyto náplavy s největší pravděpodobností ztratíme,“ upozornil mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Kompenzací má být vytvoření bahnitých náplav na jiném místě. Pokud by se takový biotop vytvořil uměle, mohl by podle Salova nějakou dobu fungovat. „Bude však velice nákladné ho udržet funkční po třeba stovky let,“ doplnil.
Ředitelství vodních cest (ŘVC) s tím už experimentovalo přímo na Labi, vznikla také vědecká studie. „Hledáme způsob, jak tento biotop nahradit na volně tekoucí řece na jiných místech. Projekt letos skončil s tím, že kompenzovat bahnité náplavy lze, víme i v jakém rozsahu, víme i jakou technologií. Předpokládám, že nyní bychom měli vypořádat připomínky ministerstva životního prostředí. Poté zahájíme proces EIA,“ řekl ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.
Oponentní posudek
Připomínky, které teď ŘVC řeší, se týkají i oponentního posudku na vědeckou studii. Její závěry totiž zpochybňuje. Posudek Botanického ústavu Akademie věd České republiky má Česká televize k dispozici:
- Na základě předpokládaných výstupů není možné z vědeckého hlediska konkrétně obhájit náhradu typu evropského stanoviště v evropsky významných lokalitách.
- Dokument obsahuje řadu doslovně převzatých pasáží a obsáhlých tabulek, které ale nejsou relevantní pro problematiku kompenzovatelnosti biotopu bahnitých náplavů. Není možné dohledat zdroje potvrzující pravdivost předkládaných tvrzení.
ŘVC se nyní s připomínkami vypořádává, jednání pokračují i na ministerské úrovni. Přesto vedení Děčína na výsledek čekat nechce. „Nevěřím tomu, že bychom tou cestou čekání na dohadovací řízení a šestou, osmou, devátou oponentní studii se někam dostali. My rozjedeme přípravu Plavebního stupně Děčín plnou parou vpřed,“ uvedl náměstek děčínského primátora Jan Skalický (ANO).
„Součástí obřího díla na Labi, jehož cena se odhaduje na pět miliard korun, by měla být i vodní elektrárna. Vedení Děčína zvažuje, že během energetické krize by to mohla být cesta, jak pro město zajistit levnější energie. Zatím ale jde jenom o spekulaci, stavba jezu je totiž reálná až kolem roku 2030,“ upozornila Myslíková.