Lysice/Zlín - Zbrojnici lysického zámku napadla známá dřevokazná houba, dřevomorka domácí. Ačkoliv dělníci původní dřevěné obložení spálili, houba se stihla dostat i do zdiva. Také zbraně, které mají dřevěné součásti, museli odborníci zakonzervovat. Pokud se Lysickým podaří nad dřevomorkou zvítězit, zbrojnice se v dubnu vrátí na prohlídkovou trasu zámku.
Všechna potřebná povolení už Lysičtí mají, doteď ale museli čekat na dotace z ministerstva kultury. „Poměrně dlouhou dobu nám trvalo sehnat potřebnou částku,“ připustila kastelánka lysického zámku Martina Medková Rudolfová. Houba dřevomorka se ve zbrojnici objevila poprvé letos na jaře. Po více než půl roce tak konečně mohou začít s dřevomorkou skutečně bojovat.
Protože dřevokazná houba už pronikla hluboko do zdí, museli dělníci omlátit i vrchní část zdiva. Holé stěny pak opalují, aby je následně mikrovlnně ozářili. „Stávající omítky obsahují spóry dřevomorky, proto je potřeba je odstranit. Režné zdivo opálíme a pak přijde to hlavní ošetření na bázi mikrovln, které ničí mikroorganismy,“ popsal jednotlivé kroky sanace vedoucí prací Jan Kolář. Mikrovlnná technologie ale přijde na řadu nejdříve v lednu.
K rozšíření dřevomorky napomohla především vlhkost. Pracovníci zámku museli nejen přestěhovat celou expozici čítající 1 500 zbraní, ale především vytrhat a spálit veškeré dřevěné obložení. „Všichni jsme tehdy museli procházet desinfekcí obuvi,“ zavzpomínala na přísný režim při první fázi boje s dřevomorkou Medková Rudolfová.
Dřevomorka přinutila kastelánku Lysic uzavřít i část knihovny, která se zbrojnicí bezprostředně sousedí. Za vším stál strach, že by se houba mohla rozšířit i do dalších prostor zámku. Tato uzavírka způsobila také změnu prohlídkové trasy zámku.
Boj s dřevokaznou houbou by mohl skončit v dubnu
Zbraně, které mají dřevěné části, museli pracovníci zámku zakonzervovat. Část zbrojířské expozice ale zůstala přístupná alespoň v omezené podobě ve druhém patře zámku. Peníze, které vedení zámku vynaloží na celkovou sanaci zbrojnice, jež byla prakticky v havarijním stavu, měly původně jít na opravu zámecké kolonády. Zbavit zbrojnici zákeřné houby byla ale priorita.
Dělníky na zámku čeká ještě několik měsíců práce. Je také potřeba zhotovit nové repliky původního dřevěného obložení. Boj s dřevomorkou by ale mohli úspěšně vyhrát už na jaře příštího roku. V dubnu by pak zbrojnice přivítala první návštěvníky.
Kde ještě dřevomorka řádila?
Dřevomorka si libuje ve vlhkém a tmavém prostředí. Houba napadla například také neorenesanční strop v blanenském zámku. Nejvíce postižené byly trámy právě v hudebním salónku, kde se pořádají svatby a další kulturní akce. Své o problémech s touto dřevokaznou houbou vědí i v nejednom kostele.
Podobné potíže způsobila dřevomorka také v baťovském domku, kde od roku 2007 sídlila expozice Bydlení v baťovském Zlíně. Ta se kvůli dřevokazné houbě musela přesunout na zlínský zámek. Sbírkové předměty z 30. let nemohly už déle zůstat ve vlhkém prostředí původní zástavby. Šedesátiprocentní vlhkost, která neustoupila ani po stavebních úpravách, dřevomorce svědčí. Její spóry se našly téměř ve veškerém vybavení, které tak muselo putovat do konzervátorských dílen. „Dřevomorka je prakticky nevyzpytatelná záležitost, ale naštěstí už existují technologie, které to mohou vyřešit,“ uzavřel problém Kolář.
