Kroměříž – Nová a přece historická, tak má po rekonstrukci vypadat Květná zahrada v Kroměříži. Unikátní park, zapsaný mezi památkami UNESCO, prochází postupnou obnovou už od roku 2012. Do září, kdy práce za 230 milionů korun skončí, má získat původní podobu ze 17. století.
Zašlý lesk mají Květné zahradě vrátit opravy skleníků, zeleně a rekonstrukce cest a fontán. Ale také obnova prvků, které v průběhu staletí zmizely. V jejich hledání odborníkům pomohly historické rytiny ze 17. století. „Zachoval se nám set grafických listů, které si tehdy biskup nechal vypracovat k propagaci svého díla. Tyto listy spolu s archeologickými výzkumy nám umožnily velmi dobře obnovit zaniklé prvky,“ potvrdil Jan Obšivač z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
Květná zahrada, která v mnohém připomíná proslulé Versailleské zahrady, má oproti slavnějšímu francouzskému parku podle památkářů velkou výhodu. „Na rozdíl od Versailles neprošla v průběhu uplynulých staletí zásadní proměnou a velmi dobře se uchovala v původním stavu. Proto je světovým unikátem,“ vysvětlil Obšivač.
Foucaultovo kyvadlo v Paříži a Kroměříži
Do Rotundy v Květné zahradě se už vrátilo také nově zrekonstruované Foucaultovo kyvadlo. Ve středu rotundy se kyvadlo otáčelo od roku 1908, kdy je tam zavěsil gymnaziální profesor František Nábělek. Třicet kilogramů vážící kyvadlo demonstruje otáčení Země kolem své osy.
Jde o demonstraci pokusu francouzského fyzika J. B. Foucaulta. Ten v roce 1851 v pařížském Pantheonu zavěsil do kopule závaží o hmotnosti 28 kilogramů na 68 metrů dlouhém laně. Na závaží kyvadla byl hrot, kterým se do písku na podlaze zakresloval pohyb kyvadla. Pozorovatelé tak mohli vidět, jak se postupně mění rovina kyvu. Foucaultovo kyvadlo bylo prvním jasně viditelným důkazem otáčení Země kolem své osy.
Pokus s Foucaultovým kyvadlem mohou návštěvníci pařížského Pantheonu obdivovat i dnes. V různých velikostech a provedeních je umístěno také na některých místech v České republice. Největší model je právě v Květné zahradě v Kroměříži.
Výhodou zahrady bylo paradoxně to, že nebyla přespříliš udržovaná. Tak se řada prvků zachovala, i když zmizela pod zelení nebo nánosy hlíny. Do zahrady se například vrací tzv. Pstruží rybníky. Archeologové při svém pátrání v parku odhalili dobře zachovanou konstrukci jednoho z nich. Ta bude doplněna o zaniklou kamennou balustrádu.
Oživení se dočkají i zahrady Pomerančová a Holandská, které na počátku 18. století vznikly jako samostatné celky uvnitř Květné zahrady. V Pomerančové zahradě, jak název napovídá, zahradníci do volné půdy zasadili citroníky a pomerančovníky. Bylo unikátem, aby se ve střední Evropě pěstovaly subtropické plodiny jinde než v květináčích. „Budeme tam znovu pěstovat citrusy,“ potvrdil Obšivač.
V Holandské zahradě se zase pěstovaly velmi vzácné cibulovité rostliny, jako jsou narcisy a tulipány, které bylo ve druhé polovině 17. století zvykem dovážet z Holandska. I ty se do Holandské zahrady vrátí. Stejně tak zaniklá Neptunova fontána, jejíž původní socha se zachovala, stavbaři proto podle historických rytin vytvoří jen kopii bazénu.
Obnovy se dočká také Ptáčnice s bazénem pro ptactvo a vrátí se i replika Králičího kopce, který v průběhu staletí zanikl. „Není to jen klasická stavební obnova, ale probíhá i obnova tvarovaných živých stěn, kterých máme několik kilometrů. Je to zásah jak stavební, tak i zahradnický,“ uzavřel Obšivač.
Rozsáhlou rekonstrukci za 337 milionů korun, která vrací zašlý lesk nejen Květné, ale i Podzámecké zahradě, z velké části financuje Evropská unie. Květná zahrada se ve starém/novém kabátě objeví letos v září.
Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří spolu s Podzámeckou k zahradám Arcibiskupského zámku. Hlavní část Květné zahrady vznikla mezi lety 1665 až 1675 podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally.
Částečně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na druhé straně už ale odráží francouzský barokně klasicistní styl, v němž byly vytvořeny například zahrady ve Versailles. Květná zahrada je dnes prakticky jediným takto komponovaným celkem v Evropě. Ani pozdější úpravy zahradě neubraly původní atmosféru.
Zahradu tvoří labyrinty zelených stěn, 244 metrů dlouhá Kolonáda, dva historické skleníky, centrální pavilone (Rotunda) a květinová a sochařská výzdoba.
Květná zahrada je spolu s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem od roku 1998 zapsaná na seznamu UNESCO. Kvůli zchátralosti ale UNESCO památku před šesti lety zařadilo mezi 100 nejvíce ohrožených památek.
