Znojmo se stane definitivně vlastníkem Louckého kláštera

Znojmo - Po dlouhých neúspěšných snahách prodat Loucký klášter ve Znojmě stát nakonec převede chátrající památku na město. Ředitelka brněnské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Lenka Taie Kolaříková dnes ČT potvrdila, že převod se už chystá. Úřad ještě čekal na dopis z ministerstva financí, které žádal o miliony na základní opravy. Pokud by se našly prostředky na opravy, zůstala by zřejmě památka v rukou státu. Ministerstvo financí ale už odpovědělo, že žádné peníze pro klášter k dispozici nemá. Poslední překážka převodu tak padla. Stát si stanovil jedinou podmínku převodu, město nesmí klášter dvacet let prodat.

Pro město Znojmo je to dobrá zpráva. Co si s omšelým barokním skvostem počne, ale zatím přesně neví. „Z kláštera, který je dominantou města by se mělo stát kulturně-společenské centrum. Využití bude určitě otázka široké diskuse s veřejností a odborníky. Ti by měli zpracovat podrobné studie, jak památku využít,“ říká mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová. Starosta Znojma Petr Nezveda (ODS) si dokáže představit, že část někdejšího kláštera zaplní hotelové pokoje, vzniknout by měl i společenský sál, kde by se mohly konat plesy. „Na opravy chceme sehnat dotace a budeme hledat dlouhodobé investory a nájemce, kteří by nám s opravou pomohli,“ doplňuje starosta.

Zbývá doladit detaily převodu ve smlouvě, která by mohla být podepsaná do několika týdnů. V září by převod mělo schválit znojemské zastupitelstvo.

Znojmo získalo klášter po 6 letech

Loucký klášter

Premonstrátský klášter z roku 1190 je významnou památkou. Několik stovek let sloužil jako centrum vzdělanosti a kultury. Po jeho zrušení se v areálu vystřídalo několik nájemníků, jako poslední československá armáda. Od roku 1993 je ale klášter prázdný a chátrá. Náklady na jeho opravu každoročně rostou, v současné době se odhadují na jeden a půl miliardy.

Převod louckého kláštera do majetku znojemské radnice se domlouvá už od roku 2004, kdy o něj poprvé projevila zájem. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale Znojmu nadiktoval tvrdé podmínky: klášter by muselo do 10 let úplně zrekonstruovat. Pokud by se mu to nepodařilo, za každý rok zpoždění, by zaplatilo milion korun pokutu. Takové podmínky však byly pro město nepřijatelné – samotná oprava by vyšla minimálně na miliardu, kterou by muselo nejprve získat, a takový proces by sám o sobě trval několik let, než by rekonstrukce vůbec mohla začít.

Protože se nepodařilo dojednat mírnější podmínky, Znojmo od svého záměru upustilo. Stát se tedy rozhodl nabídnout klášter ve volném prodeji za 160 milionů korun. Zájemce se nenašel dokonce ani poté, co stát třikrát slevil, a cena kláštera spadla na 55 milionů. Do hry pak vstoupilo znovu Znojmo, které o koupi projevilo zájem – objevila se ale také skupina zahraničních investorů se záměrem přebudovat klášter na luxusní hotelový komplex a nákupní centrum.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale nakonec rozhodl, že budovu bezplatně převede na město Znojmo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči po čtrnácti hodinách zlikvidovali požár rodinného domu v Brně

Hasiči v Brně-Bystrci dohasili v pondělí dopoledne po čtrnácti hodinách požár rodinného domu. Už v noci na pondělí dostali požár pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování trvalo až do dopoledních hodin kvůli členitostí objektu.
5. 7. 2026Aktualizovánovčera v 13:11

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

D2 u Brna se na dvě noci uzavře kvůli rekonstrukci křížení dálnic

Kvůli pokračující přestavbě křižovatky dálnic D1 a D2 v Brně bude nutné na dvě noci uzavřít dálnici D2. První uzavírka je naplánovaná z pátku na sobotu od 19:00 do 9:00, druhá na noc ze soboty na neděli. Stejně tak bude o červencových svátcích krátkodobě uzavřená páteřní cyklostezka podél Svratky. Uzavírky budou nutné kvůli betonáži nosné konstrukce mostu, montáži podpůrné skruže a osazování mostních nosníků.
3. 7. 2026

V Dyji uhynuly kvůli nedostatku kyslíku až dvě tuny ryb

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.
2. 7. 2026

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
2. 7. 2026

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
2. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Evropský pohled