Písek (Jihočeský kraj) – Bezmála šestadevadesátiletá Marie Krátká z Písku není historičkou, ani nikdy nepracovala v místním Prácheňském muzeu. Přesto důvěrně zná dlouhou řadu předmětů z jeho historické sbírky. Sama je totiž muzeu věnovala a už od roku 1923 je také jeho nadšenou návštěvnicí. Zatím naposledy do něj zavítala dnes, když jí za všechny dary přijel osobně poděkovat jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Poslední cenností, kterou Marie Krátká muzeu věnovala, je sbírka stříbrných a zlatých mincí. „Když je něco cenného, koukám to dát do muzea, kde to mají také ostatní lidé. Někdo by si to vzal jenom proto, aby to prodal, a to já bych nechtěla,“ uvedla dárkyně Prácheňského muzea Marie Krátká. Navzdory svému věku je paní Krátká živel, ještě nedávno se už časně z jara koupala v Otavě a také cestovala. Stále se zajímá o umění, historii a ví o všem důležitém, co se v Písku i v republice děje. Zdraví už jí sice nedovoluje být v rozletu tak jako dřív, přesto ji radost neopouští. „Mít optimismus a šibeniční humor. To je jediné, co vás zachrání,“ má speciální recept na šťastný život paní Krátká a hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD) doplnil: „To je obrovsky pozitivní člověk, je to obrovský písecký patriot.“
Prácheňskému muzeu už věnovala tolik věcí, že si to ani nepamatuje. Stejně jako její dědeček ale obdarovala i další muzea: „To je taková tradice.“ K tomu Jan Adámek z Prácheňského muzea v Písku dodává: „Vždycky, když uzná za vhodné nám něco věnovat, samozřejmě se domluvíme a rovnou jí řekneme, jestli to pro nás má smysl, nebo jestli by určení bylo někde lepší.“
A s dary Prácheňskému muzeu Marie Krátká rozhodně ještě neskončila. Jak sama říká, při každé příležitosti přemlouvá jeho pracovníky, co ještě by jim dalšího mohla vnutit.
