V třinecké části Guty v noci shořel dřevěný kostel z 16. století. Významná historická památka byla prakticky zničena. Nikdo nebyl zraněn, škody ale půjdou do desítek milionů. Na místě po shořelém svatostánku zůstal jen kříž stojící těsně vedle jeho bývalé věže. Je téměř nepoškozený.
„Téměř se dotýkal střechy věže. Je nepoškozený. Vrátka, která stála ještě dál, jsou ohořelá. Je to zázrak. To říkali i zkušení hasiči,“ uvedl tamní farář Kazimierz Plachta.
Hasiči dostali zprávu o požáru kostela Božího těla v Gutech krátce po půlnoci. Při jejich příjezdu na místo byl už kostel v plamenech. „Oheň dostali hasiči pod kontrolu za necelou hodinu, do dnešního rána pokračovalo dohašování,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.
„Významná historická památka byla prakticky zničena, hrubý předběžný odhad škody se pohybuje v řádech několika desítek milionů korun, historická škoda je ale nevyčíslitelná. Příčina vzniku požáru se bude důkladně zkoumat,“ dodal Kůdela s tím, že nikdo nebyl zraněn.
Plachta uvedl, že podle informací z místa hořelo už nějakou dobu, než protipožární čidla spustila poplach. „Až dvě hodiny před půlnocí mohlo začít hořet. Hořelo ale venku. Když se požár dostal dovnitř, spustila poplach všechna tři čidla,“ dodal.
Římskokatolický filiální kostel v Gutech byl cennou památkou s mnohým původním vybavením a obrazy z první poloviny 16. století. V letech 2012 až 2014 prošel rekonstrukcí za několik milionů korun a stále sloužil svému účelu.
Podle starostky Třince Věry Palkovské byl kostel „rodinným stříbrem regionu“. „O to jsme přišli, budeme pomáhat a spolupracovat při jeho obnově,“ dodala s tím, že nemovitost byla pojištěna. Část financí na obnovu kostela by mohla jít i z tohoto zdroje, další například z plánovaných finančních sbírek nebo koncertů.
Kazimierz Plachta ale připustil, že by se nový dřevěný kostelík stavět nemusel. „V Krakově vyhořel kostel už třikrát. Dvakrát jej postavili. Potřetí už ne. Nový zděný vznikl vedle původního. Místo něj umístili malou maketu,“ popsal. „Když ho postavíme, zase budeme vystavovat velkému riziku. Pořád se budeme dívat, jestli zase nehoří,“ řekl. Dodal, že rozhodnutí vzejde z jednání s představiteli farnosti i diecéze.
Vznikl nejspíše v roce 1563. Možná i dříve
Podle letopočtu vytesaného v portálu je možné, že byl kostel postaven roku 1563. Není však vyloučeno, že je starší. První zvon byl na jeho věž osazen v roce 1565 a existuje dodnes. V roce 2001 ho někdo ukradl. Zvedla se taková vlna nevole, že se ho zloději nakonec zbavili. Nalezen byl bez srdce v nedaleké Karpentné.
Kostel byl postaven z velkých kmenů listnatých stromů, nejstarší habry zřejmě rostly u řeky Olše již za doby Velkomoravské říše. Stavitelé trámy nechali otesané do tvaru půlkoláčů, nebyly tedy hraněné. Podle historiků právě to dokládalo stáří svatostánku.
Interiér kostela později vyzdobila díla místních umělců žijících v 17. a 18. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.
Kostel byl svého druhu třetí nejstarší u nás. Podobné dřevěné stavby vznikaly i na Slovensku, dnes jsou součástí kulturního dědictví UNESCO.
Událost ze středečního rána vyšetřuje i policie. „Jelikož jsme na samém začátku prověřování, nemůžeme vyloučit úmyslné zapálení, nedbalostní jednání, pracujeme také s verzí technické závady,“ řekla mluvčí moravskoslezské policie Lenka Sikorová. Dodala, že místo prohledá pes speciálně vycvičený na vyhledávání hořlavých látek.
Podobné neštěstí se odehrálo v roce 2002, kdy v Ostravě-Hrabové 2. dubna shořel dřevěný kostel svaté Kateřiny z 16. století. Hmotná škoda na této národní kulturní památce byla zhruba 20 milionů korun. Rovněž i v tomto případě byla historická škoda podle expertů nevyčíslitelná. Do dvou let ale na stejném místě vyrostla věrná kopie původního kostela.
