Ostrava - Jednou z nejtěžších poruch komunikace - koktavostí - trpí v Česku jedno až dvě procenta lidí, u dětí je to problém pěti až šesti procent z nich. Koktání může způsobit nějaký šok, ale přichází také znenadání. U některých dětí odezní, jiným zůstává do dospělosti. Například dvaadvacetiletá Petra Machovská začala koktat poté, co ji ve třech letech vystrašil čert s Mikulášem. Přes všechny možné snahy a pokusy se vyléčila až po osmnácti letech díky metodě takzvané nové mluvy, která spočívá v tom, že se člověk učí mluvit od začátku jako malé dítě.
„Jako každý balbutik i já jsem vyzkoušela řadu logopedů, psychologů, foniatra, psychiatra, léčitele, vědmu, kineziologa, ale žádný větší pokrok jsem nezaznamenala,“ říká studentka účetnictví Petra Machovská z Bohuslavic na Šumpersku. Mluví pomalu, ale zcela plynule. Má příjemnou dikci, která nutí posluchače k pozornosti. Ještě před rokem těžce zadrhávala. „Byla jsem jakoby uvězněná v síti nebo propasti. Nemohla jsem mluvit s cizími lidmi, měla jsem problém telefonovat. Místo pozdravu jsem někdy jen skřípala zuby,“ říká studentka, kterou koktání nutilo držet se v ústraní.
Pak se dozvěděla o kurzech Centra terapie koktavosti v Třinci, které učí plynulou řeč pomocí metody takzvané nové mluvy. „Změnilo mi to život. Jsem šťastná. Můžu jít klidně do pultového obchodu a koupit si sýr nebo šunku. Můžu beze strachu pozdravit známého,“ říká Petra Machovská. Proměnu sledují i její blízcí. „Mluví krásně a hodně. Vzrostlo jí sebevědomí, vystoupila osobnost a charakter,“ říká její kamarádka Veronika Neoralová.
Nová mluva přišla z Ruska
Metodu nové mluvy asi před deseti lety vymyslela a patentovala ruská profesorka Lilia Arutyunin. Úspěšně funguje také v Polsku. Třinecké centrum je první v České republice, novou mluvu praktikuje několik let. Metoda spočívá v tom, že se lidé učí mluvit úplně od začátku jako malé děti. V první fázi nesmí vůbec mluvit, aby zapomněli na špatné návyky. Když potřebují něco sdělit, napíšou to.
„Samotná práce na nápravě nezačíná ani od slov ani od vět, ale od slabiky, protože právě slabika je nakažená koktavostí. V atmosféře ztišení poznávají techniku nové mluvy s využitím prstů na rukou, které používají jako kotvu soustředění,“ vysvětloval Evžen Worek z Centra terapie koktavosti v Třinci. Pak kurzisté pomalu trénují slova, slovní spojení, věty. Základní kurz trvá osm dnů, další fáze, v nichž kurzisté trénují mluvu před cizími lidmi, jsou rozloženy do pěti měsíců. Metoda je velice účinná. „Pokud nemá člověk vrozenou řečovou vadu nebo netrpí duševní nemocí, lze touto metodou docílit plynulosti v řeči u každého,“ je přesvědčený Worka.
Mezinárodní den koktavosti
22. říjen je Mezinárodním dnem koktavosti. Lidé, kteří se zabývají léčbou, chtějí upozornit na to, že koktavost není jen porucha mluvení nebo opakování slabik, ale že je to stav, který brání člověku normálně žít a rozvíjet své schopnosti.
Osvědčila se i dramaterapie
Bojovat s koktavostí se ale daří i pomocí jiných metod. Například brněnským terapeutům se osvědčila takzvaná dramaterapie. Vychází z toho, že když lidé, kteří mají problémy s řečí, představují někoho jiného, často vůbec nekoktají. Terapie je proto založená na hraní divadla. Pomohla například dvaadvacetiletému Luboši Macháčkovi, který zadrhával od dětství. „Největší problémy jsem měl na základní škole, nemohl jsem se vymáčknout a dost mě to omezovalo,“ popisuje Macháček. Dlouho chodil na logopedii a posledních pět let hraje divadlo. Když představuje někoho jiného, říká naučené věty a soustředí se na melodii řeči, mluví plynule.
Podobné terapeutické metody pomohly jen v Brně zhruba padesáti lidem. „Vyzkouší si, že mají na to mluvit plynule před tolika lidmi ve stresovém prostředí, je to pro ně obrovská zkušenost. To je při léčbě koktavosti velmi významné,“ vysvětloval logoped Petr Staníček.
