Jáchymov – Brána ke svobodě v Jáchymově na Karlovarsku se už po pětadvacáté stala místem, kde se sešli bývalí političtí vězni. Oběti komunistického režimu si připomínají během dnů Jáchymovského pekla. Pracovními tábory v padesátých letech prošlo na sedmdesát tisíc lidí.
Své nejlepší roky mnozí z nich ztratili v komunistických lágrech a věznicích. Za údajný pokus o přechod hranice byl tři roky zavřený i tehdy 18letý Karel Hás. Jeho bratr zas doplatil na kruté podmínky pracovního tábora. Po čtyřech letech ho sice propustili, ale na základě špatného zacházení po čtyřech letech zemřel. „Doktor mi řekl, že to je jáchymovská nemoc,“ vzpomíná na zesnulého bratr.
Nejtěžší práce byly v takzvané Rudé věži smrti. „Nevzpomínám si, že by někdo, kdo tam v tom roce 1951 přišel, dnes ještě žil,“ dodává Zdeněk Kovařík, který byl ve Věži smrti pracovníkem.
Uctít památku obětí komunistického režimu přijely dnes do Jáchymova desítky lidí a zástupci Konfederace politických vězňů znovu varovali před rostoucím vlivem komunistů. „Mně ani nevadí tolik, že se neomluvili, ale že konají stejné zlo, jako konali tenkrát a mám strach, aby se to tu znovu neopakovalo,“ prohlásila jejich předsedkyně Naděžda Kavalírová.
Národní kulturní památka Rudá věž patří Konfederaci. Ta už ale před lety nabídla, že ji daruje státu. Na údržbu nemá peníze. V Rudé věži smrti má být přitom v budoucnu pietní místo a muzeum. Náklady se odhadují na 60 milionů korun.
Trestanecké pracovní tábory při uranových dolech vznikaly od jara 1949. Celkem jich existovalo 18 na Jáchymovsku, Horním Slavkovsku a Příbramsku. Mezi lety 1949 a 1961 jimi prošlo 60 až 70 tisíc vězňů, z nichž 4,5 tisíce nelidské podmínky nepřežilo. Mnozí zemřeli na zdravotní komplikace, další byli zastřeleni na útěku. Skutečnou příčinu smrti je ale dnes velmi těžké vypátrat. Ostatky osob byly většinou zpopelněny v utajení a ani urny se následně příbuzným nevydávaly. Utrpení muklů dnes symbolizuje památník Brána ke svobodě a 15 kamenů, které připomínají komunistické lágry na Jáchymovsku.
