Brno – Na neděli připadá den, kdy si lidé připomínají svoje blízké, kteří zemřeli. První nápor návštěvníků zažila zahradnictví a hřbitovy už během podzimních prázdnin, nejvíc jich ale přijde právě během dušičkového víkendu. V pohotovosti jsou proto i policisté. Památka zesnulých se ale každý rok střetává s jiným svátkem – Halloweenem. I ten se Češi naučili slavit, i když ne v takovém stylu jako v USA.
V zahradnictví v Šebrově na Blanensku mají už několik dnů napilno. Před dušičkami, jak se Památce zesnulých přezdívá, vytvoří skoro tři tisíce smutečních věnců a vazeb. „Dělají se přesčasy, zaměstnanci tady jsou tři víkendy v řadě za sebou. Kolem 28. října už samozřejmě nestíháme,“ popsal provoz spolumajitel zahradnictví Jan Kopřiva. Zákazníci podle něj nejčastěji nakupují květiny za pět set korun.
Během dušičkového týdne zamíří jen na brněnský Ústřední hřbitov desítky tisíc lidí. Zapalovat svíčky a položit věnce na hroby svých blízkých přicházející i ti, kteří mají jinak k bohu daleko. Spolu s davy ale mezi hroby míří i kapesní zloději a vandalové. Strážníci proto celý týden hlídkují mezi hroby a napomínají nepozorné návštěvníky. „V případě, že půjdete umýt hrob, tak si tady nenechávejte kabelku bez dohledu,“ varoval ženu strážník. Jde o jednu z nejčastějších situací, kdy zloděj kabelku s cennostmi ukradne.
„Na dušičkový týden je vyčleněno několik desítek policistů. Jsou tady i speciální hlídky s psovody, kteří hřbitovy hlídají i v noci,“ popsal mluvčí brněnských strážníků Pavel Šoba. V menších městech, kde vlastní policii nemají, se správci hřbitovů snaží proti krádežím chránit alespoň fotopastmi.
V Česku se ale v posledních letech rozmáhají také oslavy Halloweenu. Ten připadá na noc z 31. října na 1. listopadu. Speciální program pro dětské návštěvníky připravili například v brněnské zoo. Na sobotu lákají na noční prohlídky a dlabání dýní. Do halloweenského převleku se oblékne také zámek v Boskovicích. Tam pro návštěvníky v pátek připravují speciální výzdobu a lampionový průvod.
Památka zesnulých vs. Halloween
Dušičky jsou spjaté se svátkem Všech svatých. Na 2. listopad, den po svátku Všech svatých, jej v roce 998 ustanovil clunyjský opat Odilo, který nařídil slavit Památku všech věrných zemřelých (tzv. dušičky), latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum. Zvyklost nejprve dodržovaná v klášterech s cluniackou řeholí se rychle uchytila ve Francii, Anglii a Německu a postupně ve 13. století se rozšířila po celé církvi. Památka dušiček je těsně spjatá se svátkem Všech svatých (1. listopadu). Ten se oficiálně slaví od roku 835 a připomíná všechny světce, na něž se v církevním kalendáři nedostalo. Oba svátky připomínají dokončení božského díla - vzkříšení.
Halloween má naopak kořeny v prastaré tradici Keltů, kteří se v noci z 31. října na 1. listopadu oslavami loučili s létem i zemřelými. Podle legendy věřili, že právě o této noci se vracejí duše zemřelých a žádají o pomoc svoje příbuzné, aby jim pomohli překročit hranici do země mrtvých, kde vládl bůh Anwinn. Aby duchové viděli na cestu, lidé jim svítili svítilnami z vydlabaných řep. Převlékali se do starých hadrů a malovali si obličeje, aby byli ochráněni před zlými duchy. Dnes se místo řepy používají dýně.
