Bahno ničí romantiku zámeckého parku v Lednici

Lednice – Parku v lednickém zámeckém areálu, který je součástí UNESCO, hrozí nebezpečí. Pokud se zámecký rybník do dvou let neodbahní, mohl by zničit celou podobu parku. Rybník trpí kvůli dřívějšímu chovu kaprů a silným poryvům větru.

Metr po metru mizí břehy rybníka v Lednickém parku. Ztrácejí se pod jeho hladinou, kde se z nich stává bahno. Romantické zákoutí se tak mění v mělkou kaluž. Už teď je v ní bahna víc než vody. „Celá jižní strana tzv. narcisového ostrova je podemletá a už se částečně zhroutila do rybníka. Je jasně vidět obnažený břeh,“ uvedl správce parku Oto Bernad.

Za narušení břehů může silný vítr – vlny totiž obnažují kořeny stromů, které břehy zpevňují. A také kapři, kteří se tu v minulosti chovali. „Ten rybník nebyl stavěný na tak velké množství ryb, které se zde lovily. Ta ryba při svém pohybu v rybníce samozřejmě ryje ve dně a různým způsobem narušuje břehy,“ pokračuje Oto Bernad.

Nahrávám video

Projekt na obnovu rybníka leží na stole památkářů již několik let. Počítá se s vybagrováním bahna a obnovou břehů. „V letošním roce jsme jej opět aktualizovali, ty částky se pohybují různě. Původně byl rozpočet velmi vysoký, kolem 70 milionů. Dnes jsme se dostali na částku podstatně nižší,“ potvrdila již v prosinci loňského roku kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

Seškrtaná obnova rybníka by nyní vyšla na 25 milionů korun. Ani tak ale správci areálu s žádostí o dotaci neuspěli. Práce je přitom potřeba udělat do dvou let. „Hrozí, že by docházelo k zarůstání průhledů a kompozice, která je v našem parku velmi důležitá. Při snížené hladině dochází k nadměrnému ohřívání vody a mohou nastat i různé procesy tlení,“ dodal správce Bernad.

Už Lichtenštejnové, kteří rybníky na počátku 19. století zbudovali, na narušování břehů mysleli. Proto je obložili kamením. Dlouhá léta se ale o břehy nikdo nestaral, a tak i kamenné obložení skončilo v bahně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 35 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Volby do zastupitelstev obcí krok za krokem

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.
před 37 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.