Popadané stromy zastavily vlaky v Libereckém kraji, zablokovaly i silnici u Železného Brodu

Silný vítr a popadané stromy zkomplikovaly v podvečer dopravu na Jablonecku a Semilsku. Spadlé stromy zablokovaly hlavní silnici 10 ze Železného Brodu na Tanvald, a zkomplikovaly i dopravu na dalších místech. Během hodiny vyjížděli hasiči k desítce popadaných stromů, nejvíc v oblasti kolem Železného Brodu, řekla mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Eva Klímová.

Silný vítr provázel podle Klímové lokální bouřku, extrémní srážky ovšem nepřinesla. V Jarní ulici v Železném Brodě museli ale hasiči zajistit střešní krytinu u dvougaráže, kterou uvolnil silný vítr. „Na Chlístově udeřil blesk do památkově chráněného stromu, který je prasklý a hrozí pádem,“ doplnila mluvčí Klímová.

Podle informací ze Správy železnic (SŽ) zastavily spadlé stromy i provoz vlaků na tratích z Lomnice nad Popelkou na Starou Paku, ze Semil na Košťálov, ze Semil do Železného Brodu a také na trati z Rumburku do Krásné Lípy v sousedním Ústeckém kraji. Vlaky už tam ale znovu jezdí. Provoz se večer zastavil také na trati Lovosice – Bohušovice nad Ohří, kde ale bouřka přerušila dodávky elektřiny.

V souvislosti s popadanými stromy na silnici 10 u Železného Brodu řešili policisté i havárii osobního auta, které skončilo na střeše. „Když ale policisté na místo dorazili, nikdo v autě nebyl, podle svědků řidič odešel,“ doplnila krajská policejní mluvčí Ivana Baláková.

Popadané stromy a ulámané větve přerušily na několika místech dodávky elektrické energie. „Hlášené máme čtyři poruchy na vedení vysokého napětí na Českolipsku, Jablonecku a Semilsku,“ řekla severočeská mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová.

Bez proudu zůstalo podle ní po bouřce zhruba 700 domácností v oblasti Nového Boru - Arnultovic, na Semilsku v Záhoří, Chchelně nebo Syřenově, na Jablonecku v okolí Železného Brodu, Proseči a Záhoří. „Na odstranění poruch se pracuje, dodávky by měly být ještě teď večer obnoveny,“ dodala.

Loučná na Pardubicku klesla na první povodňový stupeň

Hladina řeky Loučná v Dašicích na Pardubicku v neděli odpoledne klesla ze druhého na první povodňový stupeň. Začala klesat o půlnoci ze soboty a od té doby je na poklesu, vyplývá z dat státního podniku Povodí Labe. Hladina se v neděli ve 20:00 pohybovala na úrovni 184 centimetrů, před půlnocí byla na 233 centimetrech. Hranice druhého povodňového stupně činí 200 centimetrů a prvního 160 centimetrů.

Meteorologové vydali varování, že Pardubický kraj a většinu Královéhradeckého kraje mohou v neděli od 12:00 do 21:00 zasáhnout silné bouřky s přívalovými srážkami kolem 30 litrů vody na metr čtvereční. Předpověď se téměř naplnila například v Pardubicích, kde vpodvečer spadlo asi 22 litrů vody na metr čtvereční. V Orlických horách v Sedloňově napršelo odpoledne téměř 20 litrů vody na metr čtvereční. V Hradci Králové spadly tři litry vody na metr čtvereční.

Vlaky ve středních a jižních Čechách se po komplikacích s počasím znovu rozjely

Správa železnic naopak v poledne zprovoznila železniční koridor mezi Hlubokou nad Vltavou a Nemanicemi. Úsek byl mimo provoz kvůli stromům, které spadly při bouřce v noci na pátek na trakční vedení. Bylo potřeba obnovit asi 2400 metrů trakčního vedení.

Provizorně jsou podle mluvčí SŽ Nely Friebové opraveny i dva poničené stožáry vedení. „Definitivní oprava proběhne následně za co nejmenšího narušení provozu,“ uvedla Friebová.

Technici během neděle museli v jižních Čechách ještě odstranit poruchy trakčního vedení v úseku Malšice–Bechyně. Strom ho tam poničil v sobotu odpoledne. Místo elektrických tam jezdily motorové lokomotivy, po 18:00 se podařilo závadu opravit.

Vlaky se vrátily i na tratě ve Středočeském kraji. Obnovil se provoz mezi pražskou Zbraslaví a Vraným nad Vltavou, kterou SŽ uzavřela v pátek odpoledne kvůli sanaci skal a čištění od bahna a kamení po silných bouřkách.

Vlaky u Vraného přestaly jezdit v pátek před 16:00. Při silné bouřce v noci na pátek se tady sesunuly kameny do ochranných sítí nad kolejemi a na trať se navalily kameny a bahno. SŽ musela trať vyčistit a sítě opravit. Náhradní autobusy jezdily místo vlaků v celém úseku Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš/Čerčany, cestovat vlakem do Posázaví České dráhy doporučily přes Čerčany po trati směrem na Benešov. Provoz mezi Zbraslaví a Vraným nad Vltavou se obnovil v neděli před 19:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 20 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
30. 6. 2026

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Teplotní rekordy opět hlásily desítky stanic, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především šlo o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týkalo se to i mnoha lokalit v Čechách. Dělo se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
29. 6. 2026

Evropský pohled