Vánoce jsou časem pohádek a navštívit předvánoční Polsko znamená prožít jich v zemi krále Kazimira a bratrů Kaczynských hned několik. Na všech náměstích obrovské vánoční stromky coby blýskavé galaxie s převládající červenou, jednou ze dvou barev polské vlajky - Poláci ji milují. Teploty kolem -20, v nichž během několika dní umrzlo 42 lidí. Tvrdá polská nátura, která dovolila devětasedmdesátileté průvodkyni Marii vést nás Krakovem pevným krokem a mluvit a mluvit ku slávě Polska, v mrazu, ve kterém každé slovo znělo jako pára ze zasněžených křídel nazdobených vánočních andělů.
Polská pohádka první: Jak krakówský Žid Jakubovič ke štěstí přišel
Po prohlédnutí běsuplných pohlednic z Varšavy s tematikou „totéž místo v roce 1945 a dnes“ a po impozantním vylíčení vybombardované Varšavy ve filmu Pianista vypadá Krakov s nejrozlehlejším zachovalým středověkým náměstím v Evropě (200 x 200 metrů) jako pohádka. Je to pohádka o štěstí a taky o géniu loci tohoto místa. Nacisté rozebrali na kamínky většinu polských měst včetně Varšavy, ale Krakov zůstal téměř nedotčený. Udělali si z něj totiž hlavní město německé vlády v Polsku. Právě Krakov byl také původním hlavním městem Polska a sídlem polských králů už od roku 1038.
Pokud Čechovi nedojde v Krakově, jak je naše historie svázaná s tou polskou, tak už nikde. Na hlavním Trhovém náměstí stojí kostelík sv. Vojtěcha z 12. století. Svatý Vojtěch? Jistě, jeden ze čtyř patronů české země, věrně doprovázejících svatého Václava na Václavském náměstí v Praze.
Na posvátném pahorku Wawel (něco jako Pražský hrad) uvidí návštěvník honosnou rakev Vladislava Jagellonského. Panovníka, jehož životopis se dokola učí generace malých Čechů, protože byl náhodou také českým králem.
Na Wawelu mají také zvon Zikmund jako my v Praze. A k tomu legendu. Když se dotknete srdce jakéhokoli zvonu oběma rukama, splní se vám přání. Ve zvonici katedrály na Wawelu mají zvonů několik, takže šance jsou velké.
A nakonec pohádka, která vede z krakovské židovské čtvrti až do Prahy a zase zpátky. V Krakově bydlel velmi ctnostný, ale chudý Žid, Izák Jakubovič. Tomu se zdálo, že v Praze pod mostem je ukrytý poklad, a ten sen se pořád vracel. Všeho nechal, odešel do Prahy. Došel k mostu, ale ouha, hlídají ho vojáci. I šel za velitelem, řekl si, že se mu se vším svěří, vojáci mu pomohou poklad vyzvednout a pak se šábnou. Jenže velitel Jakubovičovi povídá, že měl sen, že v Krakově u Žida Jakuboviče pod pecí… A tak se Jakubovič vrátil a ten poklad u sebe našel.
Je to vlastně pohádka o Krakově. Téměř všechny domy kolem hlavního Trhového náměstí jsou staré několik stovek let a celý Krakov vypadá jako poklad vytažený ze země.
Polská pohádka druhá: Sůl nad zlato
I historie solného dolu ve Wieliczce začíná pohádkou. Královna Kinga dostala od svého otce Bély IV. jako svatební dar solný důl v Marmaroši a symbolicky hodila zásnubní prsten do důlní šachty. Když pak po cestě na svatební obřad do Krakówa poručila vykopat studnu, vylovili z ní prsten, který Kinga odhodila v dolu kdesi v Maďarsku. Byl celý od soli, místo vody našli sůl. Svatá Kinga se pak stala patronkou solných horníků.
Solný důl ve Wieliczce funguje od středověku a dodnes se zde těží. Kromě toho slouží jako solné lázně pro pobyty lidí s astmatem anebo jako relaxace, protože sůl léčí. Důl tvoří obrovský komplex chodeb, síní a kaplí, kde se dnes můžete i vdát nebo oženit. Všude kolem jsou plastiky a reliéfy ze soli. Většinu soch vytvářeli sami horníci. Mají stejnou uměleckou hodnotu jako ty, které tu vysochali profesionální sochaři.
Až se sami vypravíte do solného dolu ve Wieliczce a budete tam mít pocit déjà-vu, vězte, že se tu natáčelo mnoho scén slavného polského filmu Sexmise. Právě zde zrovna probíhá výstava s tématem Sexmise. K vidění jsou i hibernátory, ve kterých se poslední dva zástupci mužského pohlaví probudili do světa žen.
A pak zpátky nahoru do říše pozemšťanů původním důlním výtahem. Jízda nahoru s osmi spolucestujícími v kleci, venku bliká světlo-tma a ta klec sebou občas tak podivně hází. To celé 300 metrů dlouhé. Bylo to krásné, ale člověk se modlil, aby při něm stála svatá Kinga i všichni zdejší permoníci.
A pak ven přes park, na kterém stojí hotel Grand Sal, „tradycja luksusu“, velmi příjemný lázeňský hotel s vířivkou, saunou a apartmá pro novomanžely.
Polská pohádka třetí: O statečných polských pilotech
Poslední pohádka je o pilotech polské společnosti LOT, která mimochodem zaměstnává i dvacet žen – pilotek. V těchto dnech evropská letiště ruší lety kvůli přívalům sněhu, ale my jsme přistáli bezpečně v Praze.
/podle textu a fotografií Julie Gübelové zaznamenala Marie Třešňáková/
- Wawel - Polsko autor: Julie Gübelová, zdroj: Julie Gübelová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1328/132770.jpg
- Krakow - zimní pohádka autor: Julie Gübelová, zdroj: Julie Gübelová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1328/132769.jpg
- Legenda o sv. Kinze ze soli autor: Julie Gübelová, zdroj: Julie Gübelová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1328/132772.jpg
