Planeta země nazval svou novinku Prince. Vychází v pondělí 24. 7. a stojí za to. Po několika předchozích vylouhovaných pytlících tlejícího čajového odpadu se fakt nadechnul. Novinka je podstatně "obyčejnější", tedy písničková. Od rockových začátků, chvílemi připomínajících až hendrixovskou razanci, přes téměř popové balady až po jakousi ozvěnu toho, co Princeho nejvíc proslavilo. Jakoby odskokem k písničkám nasbíral novou invenci. Sice už ne tak osobïtou a zdaleka ne tak vybočující, zato ale poslechuhodnou.
Dravost a věrohodnost nahrávky podtrhuje účast řady muzikantů a muzikantek, dokonce i z dávných sestav, a tedy věrohodná přenosnost na koncertní pódia. Však také uspořádal celou sérii koncertů v Londýně, vyprodaných, a ze samé radosti na nich novinku rozdával zdarma. Je jasné, že její cena byla v hodnotě vstupenky obsažena asi jako igelitky v Hypernově. To nic ovšem nemění na faktu, že k nám Prince zatím nemíří, takže obstarat si nahrávku lze tradičně. I když je otázka, co to vlastně je. Pokud se rozhodnete pro CD, dostanete návdavkem vybroušený obal s 3D animací, která Prince ukazuje mimo jiné jako otce naší planety.
Úplně z jiného konce pochází kompilace, která mě zaujala neméně. 2CD průřez tvorbou retrokapely Preservation Hall Jazz Band. Tedy kapely, která vznikla na půdě stejnojmenného jazzového klubu v New Orleans. Nastylizováni do poetiky jazzu 30. let, hrají standardy typu Tiger Rag, Svatí pochodují nebo Georgia on my Mind s takovou chutí a přenosným nadšením, že se tají dech. Jen si ověříte, jak byl jazz kdysi schopný zaujmout širokou veřejnost. Ještě bez akademických odnoží s přímým tahem na uši. Chytlavé melodie a strhující dravost fungují bez ohledu na odstup času a výši vln hnaných Katrinou. V New Orleans jsem nebyl a po poslechu téhle desky toho lituju ještě víc. Musí to být nesmírně příjemné město. A je to nesporně hudba přesná pro současná vedra. Proč se máte potit jen tak blbě na pláži nebo v neklimazitovaném bytě, když si můžete bez dalšího zhoršení tohoto stavu krásně zatančit?!
