Mladý život s komunistickou stranou

Čas od času proběhne debata o komunistické straně. Tedy o tom, jak si stojí v politické soutěži či proč už dávno nebyla zakázána, případně si někdo povzdechne, jak v dobách, kdy měla v ústavě zaneseno, že je jedinou vládnoucí a že bez její vůle se, s odpuštěním, ani neupšoukneme, bylo lépe. Ona poslední kategorie lidí, neustále vzdychajících po starých časech, je tlupa, jejíž duševní obzor se příliš nevzdaluje od rozhledu otroků či otrokářů, podle toho, jakou pozici v minulém režimu zaujímali. Buď totiž v sobě mají skrytu touhu zotročovat, nebo za mísu šošovice otročit. Ostatně by se od nich měla zásadně distancovat i současná komunistická strana, neboť ta o sobě neustále prohlašuje, že je jiná, lepší, než ta bývalá komunistická partaj. Ctí prý demokratické principy. Věřme jí to, byť s demokracií v tomto bodě buďme opatrní. Mohou existovat případy demokracie, v níž se moc i občanstvo chovají ke svobodě velmi nunvářsky. A lze věřit funkcionářům KSČM, kteří před rokem 1989 přísahali na čtvrtý článek ústavy o vedoucí úloze strany a na Poučení z krizového vývoje, které bylo jednoznačným kolaborantským souhlasem s ozbrojenou agresí vůči vlasti a s její skrytou okupací, že to myslí se svobodou tak docela vážně?!

Nedávno ovšem médii proletěla zpráva, že této straně, o níž většina normálních (ve smyslu sociálním i psychologickém) lidí před dvaceti lety předpokládala, že je odsouzena k pomalému vymírání, byť dnes opravdu ztrácí politickou pozici a více méně i pomaloučku polehoučku po troškách i voliče, neubývá členů. Že do ní dokonce vstupují mladí lidé. Traduje se sice bonmot, že „kdo nebyl ve dvaceti komunistou, nemá srdce, kdo jím zůstal po třicítce, nemá rozum“, ovšem to bylo v dobách, kdy svět nebyl obeznámen s (ne)způsoby vládnutí vítězných komunistických stran. Komunismus jako způsob politiky a užití moci byl popřen učením samotných marx-leninských klasiků a vykladačů. Ti přece zdůrazňovali na jednom z prvních míst svých příručkových biblí, že rozhodujícím kritériem světového dění je společenská praxe. A ať byl do praxe tohoto „zeleného stromu života“ vnesen „vědecký světový názor“ jakkoli a kamkoli, vždycky zbankrotoval. Ekonomicky, politicky, morálně. Zůstali za ním mrtví, uvěznění a množina tvorů se zlomenou páteří. Nabídne-li mi někdo opačný případ společenství, které delší historickou dobu bezproblémově a beze ztrát na lidských životech, svobodě a majetku funguje na principech „vědeckého komunismu“ či ho úspěšně buduje, má u mě panáka staré irské whisky. Prý tomu tak bylo nějaký čas v ráji, ale tam jsem nebyl a nakonec, jak známo, to taky krachlo.

Proto mi nejde na rozum, co vlastně pohledávají mladí lidé ve straně, navazující na ideologii, která tak halasně zkrachovala. Že by v ní hledali rudimenty oné touhy po spravedlnosti a lidskosti, skrze níž se komunistická myšlenka stala před desítkami let vcelku pochopitelně přitažlivou pro mnohé? Na zeměkouli, zdecimované během sta let světovou hospodářskou krizí a dvěma stejně globálními válkami, mohlo si hodně zubožených a snílků myslet, že komunismus je skutečně ona hvězda, za níž je dobré z téměř konce světa vykročit směrem ku spasení. Tento chiliasmus je ovšem při dnešním poznání historie nesmyslný. Vždyť k oněm běsům (krizi a válkám) dvacátého století nutno přičíst ještě další: bolševickou revoluci v Rusku a její neskrupulózní šíření do značné části světa, mnohdy hraničí s násilnou okupací. Navíc role SSSR na počátku druhé válečné katastrofy je při vší úctě k všem jeho pozdějším padlým velmi problematická. Vzhledem k tomu, že svoboda je pro mladé lidi hodnotou poměrně značnou, udivuje, že toto závaží nepřikládají noví členové KSČM na misku vah při svém rozhodování. Je ovšem pravda, že po jisté době života ve svobodě pokládáme její existenci za samozřejmou. Dalo by se tedy v počínání nastávajících komunistů vystopovat hledání sociální spravedlnosti. Je to vcelku srozumitelné v době, která je plná afér žraločích zbohatlíků a s nimi kooperujících politiků, v časech, kdy existenční a mnohdy i existenciální jistoty jsou rozkolísány. Ovšem opět nahlédnutím do historie komunistických mocenských praxí zjistíme, že ony „jejich“ sociální jistoty byly ve skutečnosti nivelizací života drtivé většiny, v čemž čněly ostrůvky procovských (se zvláštními příděly, obchody a možnostmi) vyvolených (nikoliv zvolených, alespoň ne v přirozeném smyslu toho slova) příslušníků nadřazené společenské skupiny. Drobty od stolu vládnoucí kasty pak mohli hltat její lokajové, donašeči a pacholci

Dalším vysvětlením může být úcta mladých ke starým v komunistických rodinách. Cti otce svého, matku svou a uhlířskou víru, kterou oni měli! Sotva svým dětem vysvětlí normalizační soudruzi, že v jejich případě už dávno o žádnou víru a tužbu po spravedlnosti a lepším světě nešlo. Jen a jen o kariéru a o kousek žvance a výhod, které je posunovaly nad „obyčejné“ nestraníky. Stranická legitimace činila z nich začasté jakési nadlidi s mnohem většími právy. Říkalo se té knížce nejen „rudá“, ale také „živnostenská“. Jestli se mladí komunističtí kandidáti hlásí k této pokrokové tradici… jejich věc.

A pak je tu další možnost: kariérní místa v ostatních stranách jsou vyprodaná. „U komunistů“ je velká šance. Funkcionářská obec stárne, tajemnická místa se válejí na chodníku ulice Politických vězňů. Pravda, jak už řečeno, velké možnosti pro nástup do nejvyšších pater politiky v současné konstelaci nehrozí. Ale praktický člověk si řekne: když zatím neprší, tak ať alespoň kape. A třeba někteří v koutku duše doufají, že se ještě objeví nějaká ta předehra k „poslední bitvě“ pod rudým praporem. Nebo že nás časem budou okupovat Číňané, jejichž systém umně poslepovaný z komunistických metod a nejbrutálnějšího druhu kapitalistické ekonomiky přináší historicky a internacionálně nejdokonalejší model vykořisťování mas a bezuzdné moci vládnoucí oligarchie. To by se potom těm nejméně skrupulózním dařilo!

To je ovšem vize orwelovského zániku svobodomyslnosti nebo až biblické apokalypsy, podle toho, jaký je váš světonázor. A nechce se věřit, že by takovou představu mohli mladí lidé jakéhokoliv filozofického, ideologického a politologického náhledu na svět pokládat za své východisko. Proto chci raději doufat, že ti, o nichž byla výše řeč, jsou čistí a naivní lidé, kteří v srdci věří pošetilé a neuskutečnitelné myšlence, že komunistická revoluce, jejímiž se stávají „novými bojovníky“ (když ti všichni staří na rozdíl od slov z textu prastaré internacionální hymny nepadli, ale žijí z velmi slušných rent) přinese světu konečně blahobyt, spravedlnost a mír. A že oni by to dokázali už bez poprav, zavírání a okrádání. Blahoslavení…

  • KSČM autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1536/153538.jpg
  • Kateřina Konečná autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1490/148905.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.