Bůh jako domněnka?

Už celé dva měsíce se na stránkách sobotní přílohy Lidových novin Orientace vede diskuse o podstatě náboženství. Pod tímto pojmem se u nás téměř výlučně rozumí křesťanství, neboť určité znaky jiných náboženství, dnes zejména islámu, se mohou i našim věřícím zdát poněkud problematické.

Možná právě toto může být důvodem, proč onu velkou diskusi zahájil profesor Tomáš Halík, sám dost netypický katolický kněz. Na toto povolání take původně nevystudoval. V jeho životopise se dočteme, že původně to byla sociologie, psychologie a filosofie. Byl dokonce žákem profesora Jana Patočky, který se věnoval mnohem spíše otázkám obecně filosofickým než náboženským. 

Takže Tomáš Halík v době vlády komunistů působil jako psycholog v pražském Chemoprojektu, přednášel psychologii a sociologii na Institutu pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu a byl šest let psychoterapeutem na protialkoholní léčebně fakultní nemocnice v Praze. Lze si těžko představit, že by mu komunisté veškerou tuto činnost tolerovali, kdyby se v ní objevily nějaké náboženské prvky. Halík však v sobě zajisté stale nosil své krédo, že kde je duch, tam je svoboda, a už od svých čtyřiadvaceti let soukromě studoval katolickou teologii, což bylo v roce 1978 v Erfurtu završeno jeho tajným vysvěcením. 

Po roce 1989 se poctivě snaží vyvarovat jakéhokoliv církevního fundamentalismu a vytrvale hledá cestu k dorozumění s ateisty. K tomu dokonce dostal i pověření od papeže Jana Pavla II., který ho v roce 1990 jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími. V tomto duchu Tomáš Halík působí i jako rektor univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvatora v Praze, kde svými nekonvenčními kázáními přivádí na bohoslužby stovky vysokoškolských studentů. V duchu svého odklonu od církevního fundamentalismu působí také publicisticky, jako byl onen počáteční článek současné diskuse. Halík tam velmi opatrně naznačil, že i mezi katolíky je skutečných fundamentalistů sotva deset procent. Ateisty pak poněkud odvážně vyzval k tomu, aby Boha přijali alespoň jako možnost, čili snad i určitou domněnku. 

Toho se vzápětí chytil mladý ateistický filosof Tomáš Hříbek, který ve svém článku připsal možnost Boha jako domněnky přímo Halíkovi, čímž pobouřil nejen jeho, ale i několik dalších diskutujících. Takže další diskuse se pak vedla v tom smyslu, jak je absurdní považovat Halíka za nějakého poloateistu. 

Slabinou na této straně sporu je však to, že se pohybuje na straně moderních katolických myslitelů a poněkud ignoruje jev, Hříbkem nazvaný „ontoteologie“, stavěný na učení, že tento svět je výtvorem nadlidsky mocné bytosti, která má povahu osoby, má své plány, představy a jedná určitým způsobem vůči lidem, čímž se jakožto bytost stává součástí kauzálního řádu. Nebudu tuto Hříbkovu větu překládat do srozumitelnější češtiny, vždyť každý přece ví, že zdaleka ne všichni věřící jsou oněmi moderními mysliteli. Svou víru mnozí zakládají právě na oné Hříbkově ontoteologii, kterou také rituálně praktikují. 

Je proto velmi dobře, že v dalším čísle Orientace se do diskuse zapojil i seriózní vědec, ředitel Ústavu molekulární genetiky, Václav Hořejší. Prohlásil se rovněž za moderního křesťana, pro něhož Bůh může být ztotožněn s obdivuhodným a smysluplným řádem světa, jakož I s tím, co způsobilo, že náš svět se od svého vzniku řídí právě takovými zákony, které v něm vládnou a udržují se v platnosti. Profesor Hořejší pak vyslovuje přesvědčení, že od pověstného velkého třesku se všechno přirozeně vyvíjí k tomu, čemu říkáme vědomí, myšlení či krása. 

Velmi rád bych, i jako agnostik, připsal tyto zásluhy čemukoliv, tedy proč ne Bohu. Celý svůj život se snažím takový vývoj důsledně respektovat a jak jen možno mu napomáhat. Proto se i podle Halíkova hesla stále snažím přesvědčovat lidi, aby mysleli vice na ducha, svobodu a ekologii, než na to, jak tento svět využívat převážně jen ve svůj hmotný prospěch. To vede vždy moji ruku i ve volbách. 

Jenže právě v tomto duchovním a ekologickém ohledu se zejména v posledních desetiletích při dosud nevídaném rozmnožení lidstva naskýtají četné důvody k pochybnostem, zda je na místě optimismus profesora Hořejšího, když říká: „Je docela oprávněné věřit, že jsme uprostřed cesty k nějakému úžasnému vyústění zcela přesahujícímu naši představivost.“ 

Jde o to, aby ono slovo „úžasný“ nevyznělo v pravý opak toho, co jím profesor Hořejší myslí, a abychom naopak nestáli na odbočce z této odvěké pozitivně úžasné cesty, aniž bychom si uvědomovali nebezpečí, do něhož se dopuštěním přírody řítíme. Ledacos, jak známo, tomu nasvědčuje, a nebudeme-li proti tomu uvědoměle pracovat, pak nechť nám pomůže Halíkův a Hořejšího Pánbůh.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Jan Patočka http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/103/10267.jpg
  • Tomáš Halík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/685/68458.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...