Londýn - Byla to situace v dnešním světě všudypřítomných médií jen stěží uvěřitelná. Toho dne, 18. dubna 1930, se z britské stanice BBC linulo do éteru: „Dobrý den, dnes je Velký pátek. A nemáme pro Vás žádné zprávy.“ Následoval čtvrthodinový poslech klavírní skladby. „Když se tehdy nenašel zpravodajský materiál dostatečně zajímavý pro vysílání, nepokusili se redaktoři vyplnit prázdný prostor něčím jiným a hlasatel prostě oznámil: “Dnes večer nejsou žádné zprávy„, komentoval tuto událost Tim Crook v knize Mezinárodní rozhlasová žurnalistika: Historie, teorie a praxe. Tuto kuriózní situaci podle něj “zavinil zjevný nedostatek novinářského umu ve spontánně amatérské akci".
Toho dne se ovšem v britském impériu přece jen něco přihodilo. Kromě fotbalových zápasů začaly na území tehdejší Indie nepokoje v přístavu Čitágáon (dnešní Bangladéš) - na 700 mladých lidí zaútočilo na telegrafní úřad a odpojilo všechny komunikační zdroje města. Ale přihodilo se to až v době, kdy se zpráva o této události už nemohla dostat do večerních zpráv v Londýně.
Samotné rádio BBC svůj „den beze zpráv“ přibližuje takto: V roce 1930 si redaktoři v rozhlase již sami vybírali a editovali zprávy pro své pořady z agentury Reuters a z ostatních zdrojů. K těm patřily i různé vládní úřady. Zprávy odtud se do rádia dostávaly většinou ve formě oficiálních oznámení, jako bylo třebas varování před hustou dopravou či rada posílat vánoční pohlednice s předstihem. Nakonec byly zpravodajské relace těmito oznámeními tak přetíženy, že pro ně musel být vytvořen zvláštní pořad a začaly se vysílat mimo skutečné zprávy.
Zároveň se ale objevil tlak ze strany těchto úřadů na ovlivňování obsahu skutečných zpráv. Stalo se tak i v předvečer Velkého pátku roku 1930. Ministerstvo vnitra se tehdy snažilo pozastavit zveřejnění informace o rozhovoru s ministrem. Žádné noviny ho neměly otisknout během Velikonoc, a tak kontaktovali BBC, aby se informace o něm nedostala do večerních zpráv. Během následujících 24 hodin však příliv jakýchkoliv zpráv - oficiálních i neoficiálních - jednoduše vyschl. Proto si posluchači na Velký pátek nakonec poslechli tu neuvěřitelnou větu o dni beze zpráv, následovanou hudební čtvrthodinkou.
Podobnou situaci jako památného 18. dubna 1930 se v roce 2008 podařilo vyrobit britskému fotografovi Jasonu Arberovi. Ve videu nazvaném "Den, kdy nebyly žádné zprávy„ sestříhal záznamy zpravodajských relací z pouhých okamžiků, kdy se hlasatelé odmlčeli, podívali jeden na druhého a podobně. Výsledek byl pozoruhodný a podle jednoho uživatele “je toto tiché zpravodajství mnohem děsivější než běžná opulentní dávka každodenních zpráv".
