Fotografie Andrého Villerse se prodávají ve světoznámých muzeích, jejich autora ale málokdo zná. Česká režisérka žijící ve Francii Markéta Tomanová o něm před dvěma lety natočila film. Za Villersův Život v obrazech získala mimo jiné cenu pro nejlepší umělecký dokument roku na festivalu v Melbourne. Tento týden snímek promítla i ve Francouzském institutu v Praze.
Modelem mu stál Picasso, Miró, Dalí nebo Aznavour. Známým jako oni se ale nestal. „Nikdy nedosáhl takové popularity jako třeba jeho jiní kolegové. Nemohl se pohybovat, protože v dětství prodělal těžkou tuberkulózu kostí. Nikdy necestoval, ale nikdy se sám ani nepropagoval,“ říká o Villersovi Markéta Tomanová.
Znala se s ním od dětství. „Můj otec se s ním setkal už v šedesátých letech a v roce 1969 mu uspořádal jeho první výstavu v zahraničí. Později, když jsem vystudovala film v Paříži, jsem za ním přišla, jestli bych o něm mohla natočit film,“ vysvětlila.
Fotografování pomohlo Villersovi překonat těžkou nemoc. První fotoaparát mu koupil Pablo Picasso – a nejen tím mu změnil život. Náhodné setkání ze začátku padesátých let se změnilo v přátelství a přátelství ve společnou práci na sérii koláží a dekupáží.
Přesto André Viller zůstal po celý život ve stínu svých černobílých portrétů světoznámých osobností. Zemřel minulý rok na jaře. Dokument Markéty Tomanové zůstává zatím jediným dokumentem o jeho tvorbě.
