Praha - Po dlouhé nemoci dnes v Praze zemřel dokumentární fotograf Oldřich Škácha. Oznámil to spisovatel a dramatik Pavel Kohout. Škácha fotografoval osobnosti disentu a byl dvorním fotografem Václava Havla. Bylo mu 72 let.
Škácha se narodil 16. října 1941 v Praze. Vyučil se fotografem v družstvu Fotografia, na začátku šedesátých let studoval Státní grafickou školu v Praze. Později se stal fotoreportérem Světa sovětů, poté pracoval pro různá nakladatelství a instituce, například pro filmová studia Barrandov, Svobodné slovo, Mladý svět a Květy.
Po roce 1969 mu komunistický režim činnost zakázal, Škácha strávil krátkou dobu v Německu a ve Francii v emigraci, brzo se však vrátil domů a odešel do disentu. Pracoval třeba jako zahradník na zámečku Kratochvíle u Nechanic.
Na Sázavě, na Hrádečku
Škácha patřil k nemnohým, společně třeba s fotografem Bohdanem Holomíčkem, kteří za normalizace důkladně fotografovali dění v disentu. Život chartistů, disidentů a emigrantů zachycoval od 60. let až do současnosti. Fotil třeba na Sázavě, kde se odpůrci totality scházeli kolem spisovatele Pavla Kohouta, anebo na Hrádečku u Turnova, kam se odpůrci režimu sjížděli na chalupu Václava Havla.
Fotografoval mimo jiné Františka Kriegela, Vlastu Chramostovou, Jiřího Dienstbiera nebo Pavla Tigrida. V roce 1990 se stal Havlovým osobním fotografem. Vystavoval po celém světě, třeba ve Vídni, Paříži, New Yorku, Washingtonu nebo v Tel Avivu.
Nejvíce si Škácha oblíbil vlastní snímek z roku 1975, na němž Havel píše dopis Gustávu Husákovi. Slavná je také například jeho fotografie zachycující protestní pochod se zakrvácenou vlajkou u budovy rozhlasu na Vinohradské třídě nebo snímek architekta Jana Kaplického se zpěvákem Pavlem Bobkem ze srpna 1968.
