Zemřel Gore Vidal, „enfant terrible“ literatury

Los Angeles - Málokterý spisovatel se Americe vysmíval tak obratně a tak často jako Gore Vidal, spisovatel, dramatik a scenárista. „Enfant terrible“ americké literatury zemřel 31. července ve věku 86 let ve svém hollywoodském bytě na zápal plic. Život si dovedl užívat naplno - sám sebe Vidal, který jako jeden z prvních amerických autorů psal otevřeně o homosexualitě, prý nazýval „Gentleman Bitch“.

Eugene Luther Vidal se narodil 30. září 1925 a vyrůstal v prostorách vojenské akademie West Point. Jeho otec byl instruktorem letectví. Záhy začal používat jako křestní jméno příjmení své matky za svobodna. Jeho „mariňácké“ zážitky se odrazily v prvotině Williwaw (1946), která se svezla na první vlně nadšených románových epopejí o „velké válce“. Strohý a zdařilý popis boje mužů s živly napsal v devatenácti letech.

Ostruhy nonkonformního literáta si vysloužil již dalším románem The City and the Pillar z roku 1948. Jeho protagonistou byl homosexuál, což tehdy prudérní Ameriku notně rozčililo. Přímost, s níž Vidal pojednával toto tabuizované téma i v dalších pracech, znamenala revoluci v americké próze o gayích.

Jeho radikální názory se projevily zejména ve svěžích pohledech na motivace jedince v dějinách, jimiž se prvně zaskvěl v portrétu odpadlického císaře Juliana (1964, česky Julianus, 1992), a poté v cyklu procházejícím mladičkou mytologií USA, v němž často parafrázoval historické události či životy významných osob.

  • Gore Vidal (na snímku z roku 1977) zdroj: ČTK/AP
  • Gore Vidal (na snímku z roku 2003) autor: Stuart Ramson, zdroj: ČTK/AP

Jiný pohled na národní velikány nabídl například v pentalogii Washington D.C. (1967), Burr (1973, česky Skandální život Aarona Burra, 1990), 1876 (1976), Lincoln (1984) a Empire (1987). V satiře na výdobytky sociální revoluce Myra Breckenridge (1968) vykreslil humornou karikaturu siláckých pornografií literárních konkurentů. V taškařici Duluth (1983, česky 1993 pod názvem Amerika) se vysmál nekonečným TV seriálům o texaských naftařích a další „zbohatlické havěti“.

„Gay a heterosexuál - neexistující kategorie“

Kvůli své sexuální orientaci se cítil v USA nepohodlně a valnou část 60. a 70. let strávil v Itálii se svým přítelem Howardem Austenem. Sebe sama si zahrál ve Felliniově filmu Řím (1972). Nálepku homosexuálního spisovatele ale nikdy nepřijal. V eseji Růžový trojúhelník a žlutá hvězda (1981) napsal: „Americké vášni pro kategorizace se nyní podařilo vytvořit neexistující kategorie - gay a heterosexuál. Buď jste jedno, nebo druhé. Ale protože každý je směsicí různých sklonů, kategorie se hroutí.“

Napsal na dva tucty románů a dvě desítky divadelních her a scénářů, podílel se také na filmových scénářích, mimo jiné na snímících Ben Hur (1959), odváženém Caligulovi (1979), který byl natočen podle Vidalovy knihy a financován Penthousem, či Suddenly, Last Summer (1959) s Elizabeth Taylorovou, Katherine Hepburnovou a Montgomerym Cliftem v hlavních rolích.

  • Gore Vidal (na snímku z roku 2009) autor: Carol Tedesco, zdroj: ČTK/AP
  • Gore Vidal (na snímku z roku 2009) autor: Tina Fineberg, zdroj: ČTK/AP

Terčem pozornosti byl také jeho bujarý soukromý život a zaujímání vyhraněných politických postojů. Miloval ostré televizní debaty. Chtěl získat politický mandát, neúspěšně se pokusil kandidovat do Sněmovny reprezentantů a do kalifornského Senátu. Jeho dědeček byl senátorem, nedávný viceprezident Al Gore je jeho vzdáleným bratrancem. Předvolební frašku zachytil Vidal ve hře The Best Man (1960, 1964 film s Henrym Fondou; česky ji například uvádělo Divadlo pod Palmovkou pod titulem Ten nejlepší).

V křížku s Klausem

Při své návštěvě Prahy v roce 2001, kdy byl hostem Festivalu spisovatelů, se Vidal dostal do mediálního sporu i se současným prezidentem Václavem Klausem, tehdy předsedou ODS a Poslanecké sněmovny. „Bůh nás chraň před intelektuály - vůbec, ale před Gorem Vidalem zvláště,“ napsal tehdy mimo jiné Klaus v českých denících v narážce na Vidalovy údajně „ultralevé“ názory. Vidal také označil Klausova slova za totalitní a trapná, podle Vidala svou rétorikou ustrnul v padesátých letech.

Vidal s mnohými politiky a umělci nevycházel a nejednoho z nich urazil. Dílo Ernesta Hemingwaye považoval za vtip. Spisovatele Normana Mailera přirovnal k vrahu Charlesi Mansonovi a spisovatele a komentátora Williama F. Buckleyho Jr. označil za kryptonacistu.  Nicméně během svého života se setkal s mnoha známými lidmi, a když se ho na tato setkání ptal v roce 2008 při rozhovoru časopis Esquire, odpověděl: „Ta věta je špatně. Proč ji neopravit, jak by měla znít - že se tito lidé setkali se mnou a chtěli to?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
včera v 07:00

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.