Výtvarník Jiří David debutoval jako filmař

Praha - Vizuální umělec Jiří David představil vybranému publiku svůj patnáctiminutový film Kohinoor. David je znám především díky svým pracím ve veřejném prostoru. Zejména jeho neony v podobě trnové koruny nad Rudolfinem a tepajícím srdcem na Pražském hradě svého času zaujímaly přední místo ve výtvarné sféře. Snímkem se přiřadil k těm výtvarníkům, kteří svůj „jiný“ pohled vnesli na filmové plátno.

Jde o film umělecký, nikoli hraný, zachycující reflexe určitých dějů, které umělec důvěrně poznal v místech, kde měl ateliér. Vznikl v dílnách známého pražského výrobce zdrhovadel, spojovacích materiálů a kovové galanterie, přičemž jeho „herci“ jsou krásné staré stroje. Každý z nich má svou řeč a rytmus, každý hovoří svým jazykem. Zhruba dvacetisekundové záběry jsou většinou statické; přesto ale vypovídají o tom, že každý někam spěchá. Filmové obrazy doplňují dunové, mlaskavé i chřestivé zvuky, různé pískoty a cvakání, přičemž detaily monotónně se pohybujících součástí připomínají válečné stroje z Vetřelců, Avataru i dalších sci-fi snímků.

„Zábava to není,“ varoval David první diváky. Na výsledku spolupracoval s profesionálními filmaři, i proto dílo považuje za film, nikoli za video. „Není točeno z ruky, nechci ho pouštět v galeriích. Zvuk je totiž důležitý a obraz potřebuje skutečně velké plátno. Nelze to promítat ani v industriálním prostoru,“ dodal David. O budoucnosti projektu zatím nemá jasnou představu. Spíše ho bude promítat jen zvaným hostům na místech, které tyto podmínky splní. „Je možné, že za nějakou dobu se snímek objeví i jinak. Možná půjdeme na festival do Španělska, ale vše je zatím ve hvězdách,“ dodal David po projekci.

Jiří David

patří podle odborníků k nejvlivnějším současným umělcům v Česku. Sám se považuje za vizuálního umělce. Zabývá se různými žánry a médii. Působí také jako pedagog, publicista a kritik. Je známým glosátorem uměleckého dění, galerijního provozu i kulturní politiky. V první polovině loňského roku mu Galerie hlavního města Prahy uspořádala předběžnou retrospektivu jeho prací a vystavila ji v Městské knihovně. Pak zamířila do Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně.

Srdce Jiřího Davida na Pražském hradě
Zdroj: Archiv Jiřího Davida/Jan Hrouda

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 3 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 15 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 21 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.