Výstava dokumentuje „černou jízdu“ Dietrichové do Ústí

Ústí nad Labem - Cestu herečky Marlene Dietrichové do Ústí nad Labem v květnu 1945, o které nejsou ve vojenských dějinách žádné záznamy, dokumentuje nově ústecká výstava Zapomenutí hrdinové. Expozice, která mapuje dlouhodobě osudy sudetoněmeckých antifašistů, představuje například čepici z americké uniformy, která patřila slavné filmové hvězdě. Ta podnikla v polovině května 1945 spolu s americkými vojáky tajnou cestu do Ústí z osobních důvodů.

„Viděl jsem z okna, jak na náměstí přijely dva džípy, vystoupili dva američtí vojáci a mezi nimi byla žena. Šel jsem se podívat, pozoroval jsem je asi z pěti metrů a poznal jsem Marlene Dietrichovou. Zapůsobila na mě, i když byla v uniformě,“ říká pamětník Vladimír Nechaba.

Při sběru informací k projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“ objevili historikové nové skutečnosti týkající se spojení slavné herečky a Ústí nad Labem.

Z Ústí do USA a zpět 

Bylo již známo, že Dietrichová byla manželkou ústeckého rodáka Rudiho Siebera. Ústí nad Labem, kde bydleli Sieberovi rodiče, pár několikrát navštívil, herečka měla jednu dobu i československé státní občanství a domovské právo. Manželský pár ve 30. letech emigroval do USA, kde nakonec získal americké občanství. Dietrichová, která vystupovala proti nacistům, v roce 1944 spolu s dalšími umělci vstoupila do americké armády, kde vystupovala před bojovými útvary a působila jako tlumočnice. Dosáhla hodnosti kapitánky. V Německu byla označena za vzorový příklad národního zrádce.

V květnu 1945 se pohybovala s americkými vojáky v jihozápadních a západních Čechách a kolem 15. května se z Plzně přes Most a Teplice vydala do Ústí. Jak vyplývá i ze soukromé korespondence, Dietrichová se snažila setkat s manželovými rodiči, zjistit, jak přežili válku a nálety na Ústí v dubnu 1945. „Šlo asi o 'černou jízdu' několika automobilů. Pohybovat se v Sudetech bylo od ní i v této době nesmírně odvážné,“ připomíná tajemník Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek. 


Marlene Dietrichová (1901-1992) svoji hereckou kariéru zahájila ve 20. letech v Německu, kde natočila několik němých filmů. Své nejslavnější filmy jako X-27, Šanghajský expres, Plavovlasá Venuše, Rudá carevna či Žena a tatrman natočila ve 30. letech v Hollywoodu. Po válce se herectví věnovala dále, ale s menšími úspěchy. Naposledy na veřejnosti vystoupila na konci 70. let. Poté se odebrala do soukromí a komunikovala jen pomocí telefonu. Zemřela v Paříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 6 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
před 18 hhodinami

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
včera v 13:38‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.