Výstava dokumentuje „černou jízdu“ Dietrichové do Ústí

Ústí nad Labem - Cestu herečky Marlene Dietrichové do Ústí nad Labem v květnu 1945, o které nejsou ve vojenských dějinách žádné záznamy, dokumentuje nově ústecká výstava Zapomenutí hrdinové. Expozice, která mapuje dlouhodobě osudy sudetoněmeckých antifašistů, představuje například čepici z americké uniformy, která patřila slavné filmové hvězdě. Ta podnikla v polovině května 1945 spolu s americkými vojáky tajnou cestu do Ústí z osobních důvodů.

„Viděl jsem z okna, jak na náměstí přijely dva džípy, vystoupili dva američtí vojáci a mezi nimi byla žena. Šel jsem se podívat, pozoroval jsem je asi z pěti metrů a poznal jsem Marlene Dietrichovou. Zapůsobila na mě, i když byla v uniformě,“ říká pamětník Vladimír Nechaba.

Při sběru informací k projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“ objevili historikové nové skutečnosti týkající se spojení slavné herečky a Ústí nad Labem.

Z Ústí do USA a zpět 

Bylo již známo, že Dietrichová byla manželkou ústeckého rodáka Rudiho Siebera. Ústí nad Labem, kde bydleli Sieberovi rodiče, pár několikrát navštívil, herečka měla jednu dobu i československé státní občanství a domovské právo. Manželský pár ve 30. letech emigroval do USA, kde nakonec získal americké občanství. Dietrichová, která vystupovala proti nacistům, v roce 1944 spolu s dalšími umělci vstoupila do americké armády, kde vystupovala před bojovými útvary a působila jako tlumočnice. Dosáhla hodnosti kapitánky. V Německu byla označena za vzorový příklad národního zrádce.

V květnu 1945 se pohybovala s americkými vojáky v jihozápadních a západních Čechách a kolem 15. května se z Plzně přes Most a Teplice vydala do Ústí. Jak vyplývá i ze soukromé korespondence, Dietrichová se snažila setkat s manželovými rodiči, zjistit, jak přežili válku a nálety na Ústí v dubnu 1945. „Šlo asi o 'černou jízdu' několika automobilů. Pohybovat se v Sudetech bylo od ní i v této době nesmírně odvážné,“ připomíná tajemník Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek. 


Marlene Dietrichová (1901-1992) svoji hereckou kariéru zahájila ve 20. letech v Německu, kde natočila několik němých filmů. Své nejslavnější filmy jako X-27, Šanghajský expres, Plavovlasá Venuše, Rudá carevna či Žena a tatrman natočila ve 30. letech v Hollywoodu. Po válce se herectví věnovala dále, ale s menšími úspěchy. Naposledy na veřejnosti vystoupila na konci 70. let. Poté se odebrala do soukromí a komunikovala jen pomocí telefonu. Zemřela v Paříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 12 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 20 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
13. 10. 2026‌‌

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
13. 10. 2026‌‌

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
13. 10. 2026‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
13. 10. 2026‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.