Vertigo neboli Závrať je podle mnohých mistrovským kouskem ve filmotéce Alfreda Hitchcocka. V době premiéry spíše vlažněji přijatý snímek si větší počet příznivců získával postupem času, někteří „hitchcockologové“ v něm stále objevují nové symboly a odkazy. Možnost propadnout Vertigu – ať už poprvé, nebo opět - mají díky cyklu Velikáni filmu i diváci České televize. Dnes ve 20:55 na ČT2.
Padesátá léta představují v Hitchcockově tvorbě vrcholné období. Vertigo natočil na jejich sklonku – v roce 1958. Vyšel z románu d'Entre les Morts francouzských autorů Pierra Bouileaua a Thomase Narcejaca, který ovšem pozměnil podle svých představ. Děj například přesadil z Paříže do kopcovitého San Francisca, jehož strmé ulice lépe vizuálně doprovázely motiv filmu. Název si Hitchcock mimochodem musel u producentů, kterým zněl příliš netradičně, prosadit.
Nucen byl ale změnit zamýšlené herecké obsazení. Vera Milesová (Nepravý muž, Psycho), kterou si vyhlédl pro roli Madeleine, otěhotněla, a příležitost tak dostala americká herečka Kim Novaková. Představitele bývalého policisty Scottieho Fergusona, kterého si Madeleinin manžel najme, aby ji sledoval, našel v Jamesi Stewartovi. Jeho obsazení bylo pokračováním jejich dlouhodobější spolupráce, která začala v roce 1948 Provazem a pokračovala v 50. letech Oknem do dvora (ČT toto psychologické drama vysílala 16. ledna) a Mužem, který věděl příliš mnoho.
Název filmu – Vertigo – je v první řadě symptomem akrofobie, tedy strachu z výšek, hlavního hrdiny, mezi řádky pak naznačuje mimo jiné vratkost partnerských vztahů a blízkost, ale nedosažitelnost ideálu. Nikoli jen v rovině obecné, ale i osobní, která se dotýká přímo Hitchcocka.
„Představa dokonalé ženy ho zaměstnávala neustále. Ideál ženské krásy v podobě blondýnek typu Grace Kellyové nebo Kim Novakové v jejich andělské líbeznosti i dráždivé smyslnosti ho přitahoval, zároveň ale i zastrašoval k nekonečnému respektu. Přesto jeho nejsilnějším impulsem byla potřeba je přetvářet podle svých představ. A také se jim mstít… smrt, nejraději uškrcením, považoval za vhodný trest, tedy alespoň ve fiktivních příbězích,“ vysvětlil v rozhovoru pro Velikány filmu filmový historik Věroslav Hába.
Hitchcock podle něho ve Vertigu připouští, že obrazem ideální ženské bytosti může být prázdnota. „Že romantické naplnění vztahu se ženou, kterou si muž modeluje výhradně do své vysněné podoby, jíž nedovolí, aby byla sama sebou, není možné. A protože hrdina filmu je vlastně současně zneužitý přítelem k zakrytí jeho zločinu, aniž to on samozřejmě tuší, jde vlastně o filmový esej o manipulovativní povaze mezilidských vztahů, čehož se Hitchcock dopouštěl až příliš často, a to nejen z podstaty své režisérské profese,“ upřesnil Hába.
Dodal, že Hitchcock do Vertiga zřejmě zašifroval i komplikovaný vztah k manželce Almě Revilleové, která byla jeho nejbližším spolupracovníkem.
Vertigu ani následujícímu snímku Na sever severozápadní linkou se nedostalo od kritiky ani od diváků takové odezvy, jakou Hitchcock očekával (Vertigo sice má dvě nominace na Oscara, ale ve „vedlejších“ kategoriích výprava a zvuk). Trochu z trucu proto natočil Psycho, na němž chtěl dokázat, že i film natočený lacině a rychle může být formalisticky vyhraněný a přitom divácky přitažlivý, tvrdí Hába.
Nejproslulejší pasáž Psycha vznikla s výrazným přispěním výtvarníka Saula Basse, který má spolu s animátorem Johnem Whitneym nemalé zásluhy i na Vertigu. „Aby vyjádřili stav hrdiny, použili tzv. Lisajoussovy obrazce. Výtvarně je přepracovali do velmi zneklidňujících spirál, které se otáčejí a navozují velmi zvláštní až nepříjemné pocity,“ upozornil na animace, které se objevují už v titulcích, Michal Málek, dramaturg Centra převzatých pořadů ČT.
Hitchcock byl jedním z prvních tvůrců, kteří využili pohyb kamery tak, aby napodobovala lidský pohled. Fergusonovy pocity závratě při pohledu do hloubky se mu navíc ve Vertigu podařilo vyjádřit obrazem i díky jistému trikovému záběru. „Natočil schodiště ve zvonici takovým způsobem, že pohyb kamery je v podstatě v protipohybu ke změně hloubky ostrosti,“ vysvětlil Málek. „Tento trik je od té doby hodně využíván, nejlépe asi Spielbergem v Čelistech,“ dodal.
A zajímavost na konec: Ve Vertigu se na pár vteřin mihne i Alfred Hitchcock. Kdo ho chce zahlédnout, neměl by mezi desátou a jedenáct minutou mrknout.
Vertigo (Závrať). Režie: Alfred Hitchcock. Scénář: Samuel A. Taylor, Alec Coppel. Kamera: Robert Burks. Hudba: Bernard Herrmann. Hrají: James Stewart, Kim Novaková, Barbara Bel Geddesová, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corbyová.
