Ukřižování i kácení stromů. Dva ostravští umělci pracují na modelech paměti

Nahrávám video

Jedno z mála míst, kde je v Ostravě i během epidemie dostupná výstava, je pasáž bývalého kina Dukla. Tamní venkovní galerie se stala místem dialogu dvou výtvarných umělců spojených s ostravským regionem Libora Novotného a Jakuba Černého. Na výstavě zkoumají Modely paměti.

Svá díla umístili výtvarníci za výlohy v pasáži. Zasklené prostory jim evokovaly vitríny s muzeálními sbírkami, což je navedlo na téma uchovávání minulosti a s tím související téma paměti. Zkoumají ho ve vztahu k práci a také kontinuitě.

Práce člověka proti síle přírody

„Všechno je otiskem paměti,“ nepochybuje Jakub Černý, „každá naše činost se odráží v prostoru. Já pracuju s konkrétními prostory, kde se zásah člověka buď nevratně, nebo alespoň dost zásadně projeví na přírodě.“

Do Galerie Dukla umístil například instalaci složenou z cihel. Zbytek zbořené stěny našel nedaleko místa, kde bydlí. „Je tady zaznamenaný moment určitého úpadku, zkázy, která vyčkává na to, co se s ní bude dít dál,“ upřesnil Černý. 

Jiné jeho dílo, video natočené na ostravském sídlišti Fifejdy, ve smyčce zachycuje prořezávání stromů. „Jde o ambivalentní příběh, dá se brát z pozice člověka nebo stromu, kdy strom poté, co byl pokácen, se stejně znova objeví. Je to síla přírody,“ poznamenává umělec.

Ukřižování jako manuální práce

Zatímco Jakub Černý formou instalací upozorňuje na více či méně pomíjivé situace z ostravského veřejného prostoru, druhý z vystavujících, Libor Novotný, „recykloval“ historické rytiny a kresby.

„Práce se mi do nich dostala jen v podobě motivu. Vybírám fragmenty ukřižování Krista, takže se tam objevují ruce s kladivem a hřebíky. Ale vlastně je to manuální práce,“ vysvětluje.

Modely paměti dvou umělců, kteří působí na Fakultě umění Ostravské univerzity, zůstanou v pasáži do začátku dubna. Během té doby se budou výtvarníci na místo vracet a některá díla dopracovávat, počítají i se zásahy kolemjdoucích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 15 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 17 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled