Tři knižní tipy Aleny Ježkové

Dvě knihy, jejichž kvalitu prověřil čas, a jednu, která obsahuje nejlepší příběhy pro 21. století, doporučuje čtenářům spisovatelka Alena Ježková. Autory všech není zřejmě třeba nijak podrobněji představovat – ani zástupce angloamerické literatury Neila Gaimena, který sestavil antologii z povídkové tvorby svých kolegů, a sci-fi autora Isaaca Asimova, ani českého humoristu Jaroslava Žáka.

Isaac ASIMOV / Já, robot
(Argo/Triton, překlad Oldřich Černý, 288 Kč)

Anotace: Povídková sbírka amerického spisovatele Isaaca Asimova, tvůce a otce robotické etiky. Alena Ježková o knize: Pamatuji si na své ohromení, když jsem objevila Isaaca Asimova a jeho knihy, především slavnou sérii Nadace, a samozřejmě povídkovou knihu Já, robot. Ta vychází znovu u nakladatelství Argo a je to moc dobře, protože v současném světě postmoderní literatury je dobré připomenout, že existují také nekorunovaní králové žánrů. A Asimov nekorunovaným králem sci-fi literatury rozhodně byl. Tato kniha v sobě ukrývá devět povídek, které představují to nejlepší ze sci-fi žánru, co bylo napsáno, přestože první povídku o robotech - Robbie - napsal Asimov zhruba v devatenácti letech. Zajímavostí je, že si pro ni vypůjčil slovo robot, které použil Karel Čapek ve svém dramatu R.U.R., i když se netajil tím, že se mu Čapkovo drama vůbec nelíbí.

Neil GAIMEN, Al SARRANTINIO / Velká kniha příběhů pro XXI. století
(Albatros/Plus, 399 Kč)

Anotace: 27 příběhů pro každého, kdo je zvědavý, kam se posouvají hranice fantazie a kam směřuje anglosaská povídková tvorba posledních let. Do antologie přispěli autoři od současného anglosaského mainstreamu až ke stálicím literárního hororu a fantasy. Alena Ježková o knize: Představuje to nejlepší z povídkové tvorby angloamerické literatury, co můžeme dnes ve světě najít. Je to odvážná kniha, při jejímž vzniku spojili své síly Neil Gaimen a zkušený antologista Al Sarrantinio. Ke spolupráci si přizvali nejlepší autory angloamerické literatury, najdeme tam povídku například od Richarda Adamse nebo Chucka Palahniuka, samozřejmě i od Neila Gaimena.

Nahrávám video

Jaroslav ŽÁK, Vlastimil RADA / Příběhy děda Posledy
(Albatros/Plus, 279 Kč)

Anotace: První humoristická kniha Jaroslava Žáka ze studentského prostředí, kterou uveřejňoval spolu s Vlastimilem Radou (je rovněž autorem ilustrací) na pokračování v deníku Lidové noviny na přelomu let 1936/37. Alena Ježková o knize: Příběhy děda Posledy jsou neprávem zapomenutou knížkou autorské dvojice Vlastimil Rada a Jaroslav Žák. Notoricky známí, možná hlavně z filmového zpracování, jsou Študáci a kantoři, Cesta do hlubin študákovy duše. Příběhy děda Posledy jsou velmi podobným žánrem, v jehož centru se ocitá prostředí gymnázia, kam přijíždí domnělý školní inspektor, který ovšem je takovou pohádkovou postavou. To je docela zajímavé, protože pohádkový motiv se v podobných dílech většinou neobjevuje. Kniha se mi líbí i z jazykového hlediska, je v ní parodován vzletný archaický styl, známý z povinné školní četby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 8 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 22 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.