Toyen, Kupka či Zrzavý vystavují v Paříži za Československo

Francie jako místo exilu, ale hlavně inspirace. Téměř padesátku prací českých umělců, kteří tam žili v době existence Československa, vystaví od poloviny června České centrum v Paříži. Tedy v místě, kde byla před sto lety ustavena Československá národní rada.

„Jan Křížek, Jindřich Štyrský, Toyen, Adolf Hoffmeister a samozřejmě František Kupka jsou jména, která Francouzi přímo zbožňují,“ zmínila některé z vystavujících tvůrců mluvčí Českých center Petra Jungwirthová. 

Od jednoho z nejprodávanějších výtvarníků Františka Kupky je například k vidění jeho Koupající se žena z roku 1904, tedy ještě z období, než začal s abstrakcí. Tvorbu Toyen zastupuje mimo jiné dílo Ráj černochů z poloviny 20. let, kdy surrealistická malířka poprvé přijela do Paříže.

„Toho roku mělo v Paříži premiéru Revue Négre americké tanečnice Josephine Bakerové. Na Champs-Élysées představila svůj umělecký program skandální i na Paříž, tančila do půl těla nahá s černošskými tanečníky. Toyen tím byla okouzelna, v revue viděla téma detabuizace sexu,“ doplnil kurátor a ředitel Investičního fondu Pro arte Pavel Chalupa.

Výstavu lze podle něho označit částečně za politickou, přestože je výstavou výtvarného umění. „Politika vždy hrála svoji roli,“ vysvětlil. „Kupka odešel do Francie, protože byl anarchista a chtěl žít svobodně, Toyen byla nezávislá, svobodomyslná žena a tak dále.“

Vedle všeobecně známých jmen instalace návštěvníky seznamuje i s autory, kteří jsou dnes téměř zapomenutí. Přitom za svého života měli velký, i komerční úspěch. Jedním z nich byl například František Zdeněk Eberl. Přátelil se s Picassem a Modiglianim a ve dvacátých a třicátých letech byl nepřehlédnutelnou osobností pařížského Montmartru. „Už v polovině dvacátých let měl Bugatti, lva, vstoupil do zednářské lóže, dostal Řád čestné legie, koupil si vilu v Monte Carlu a žil bohémským životem až do smrti,“ prozradil Chalupa.

Nahrávám video

Výstava Za Československo - Pocta neexistující zemi ukazuje i díla tvůrců, kteří ve Francii nežili dlouhodobě, ale i tamní krátký pobyt měl na jejich dílo zásadní vliv. Prohlédnout si práce všech mohou zájemci v Českém centru Paříž od 17. června do konce září.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
11:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
před 1 hhodinou

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 20 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.