Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Nahrávám video

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.

Jako skleněné děti se označují sourozenci dětí se zdravotním znevýhodněním či speciálními potřebami. „Velmi často to nesou těžce, mají stres, úzkosti a obavy, jestli jsou oni ti, kdo jednou převezmou péči po svých rodičích,“ upřesnila výkonná ředitelka organizace Národní ústav pro autismus (Nautis) Magdalena Thorová.

Dokumentaristka Marie-Magdalena Kochová pocity hlavní hrdinky svého dokumentu chápe vzhledem k vlastní zkušenosti. „Jako sourozenkyně sestry se speciálními potřebami jsem vyrůstala v prostředí plném lásky, ale i velkých očekávání. Tento film jsem natočila, abych dala hlas těm, kteří se často cítí neviditelní,“ vysvětlila.

Dodala, že na otázku, co skleněné děti potřebují, ony samy ale většinou nejprve odpovědí, že jejich potřeby nejsou ty prioritní.

Nahrávám video

Mezi nezávislostí a zodpovědností

Intimní pohled do života osmnáctileté Johany vznikal téměř pět let observační metodou. Hlavní hrdinka řeší střet mezi touhou po nezávislosti a pocitem zodpovědnosti. Denně totiž pomáhá s péči o mladší handicapovanou sestru. Tato starost je v mnohém obohacující, zároveň ale náročná.

„Moment, kdy hledáme zodpovědnost sami za sebe i za toho druhého, je něco univerzálního, s čím se může ztotožnit leckterý divák. Celý život si tyto otázky klademe všichni,“ míní režisérka.

Z dokumentu Ta druhá
Zdroj: Artcam Films

Pomůže i průzkum

Ambicí snímku Ta druhá je v českém prostředí naplno otevřít diskuzi o dosud přehlížených skleněných dětech a obecně o nedostatečné podpoře rodin s dětmi se zdravotním znevýhodněním.

„V Čechách jde o nezmapované území,“ podotýká režisérka. Pomoci má také průzkum, který tvůrci spolu s organizací Nautis iniciovali. Dotazník zaměřený na potřeby skleněných dětí lze vyplnit do poloviny prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 17 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...