Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Nahrávám video

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.

Jako skleněné děti se označují sourozenci dětí se zdravotním znevýhodněním či speciálními potřebami. „Velmi často to nesou těžce, mají stres, úzkosti a obavy, jestli jsou oni ti, kdo jednou převezmou péči po svých rodičích,“ upřesnila výkonná ředitelka organizace Národní ústav pro autismus (Nautis) Magdalena Thorová.

Dokumentaristka Marie-Magdalena Kochová pocity hlavní hrdinky svého dokumentu chápe vzhledem k vlastní zkušenosti. „Jako sourozenkyně sestry se speciálními potřebami jsem vyrůstala v prostředí plném lásky, ale i velkých očekávání. Tento film jsem natočila, abych dala hlas těm, kteří se často cítí neviditelní,“ vysvětlila.

Dodala, že na otázku, co skleněné děti potřebují, ony samy ale většinou nejprve odpovědí, že jejich potřeby nejsou ty prioritní.

Nahrávám video

Mezi nezávislostí a zodpovědností

Intimní pohled do života osmnáctileté Johany vznikal téměř pět let observační metodou. Hlavní hrdinka řeší střet mezi touhou po nezávislosti a pocitem zodpovědnosti. Denně totiž pomáhá s péči o mladší handicapovanou sestru. Tato starost je v mnohém obohacující, zároveň ale náročná.

„Moment, kdy hledáme zodpovědnost sami za sebe i za toho druhého, je něco univerzálního, s čím se může ztotožnit leckterý divák. Celý život si tyto otázky klademe všichni,“ míní režisérka.

Z dokumentu Ta druhá
Zdroj: Artcam Films

Pomůže i průzkum

Ambicí snímku Ta druhá je v českém prostředí naplno otevřít diskuzi o dosud přehlížených skleněných dětech a obecně o nedostatečné podpoře rodin s dětmi se zdravotním znevýhodněním.

„V Čechách jde o nezmapované území,“ podotýká režisérka. Pomoci má také průzkum, který tvůrci spolu s organizací Nautis iniciovali. Dotazník zaměřený na potřeby skleněných dětí lze vyplnit do poloviny prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 10 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 12 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.