Praha – Kdo dnes dopoledne procházel parkem před novou odbavovací halou pražského hlavního nádraží, mohl být svědkem prostorové zkoušky umístění sochy Woodrowa Wilsona. Polystyrenový model sochy bývalého amerického prezidenta, jehož jméno neslo nádraží v názvu, pomáhal architektům najít optimální výšku podstavce, který bude součástí obnoveného Wilsonova památníku. Zkoušku „zpestřil“ incident, při němž se doslova poprali jeden z autorů vítězného návrhu Michal Blažek se sochařem Oldřichem Hejtmánkem. Důvodem byly spory kvůli odlitku hlavy z původní Wilsonovy sochy.
Blažek dnes Ondřeje Hejtmánka označil za zloděje. Tvrdí, že mu odmítl poskytnout formu hlavy, kterou si zapůjčil od Národního muzea. „To je nesmysl,“ brání se Hejtmánek, „já jsem loni vytvořil odlitek k 90. výročí republiky a věnoval jsem ho městu Praze.“ Oba sochaři po incidentu skončili v nemocnici a následně i na policii, kde podali trestní oznámení.
Veřejná rvačka je vyvrcholením sporu, který provázel celé výběrové řízení na 3,5 metru vysokou sochu bývalého amerického prezidenta. Účastníci mezinárodní komisi architektů a sochařů předkládali sádrové modely sochy v poměru 1:3. Nejvíce ji oslovil model týmu složeného z Václava Frýdeckého, Michala Blažka a Daniela Talavery. „Líbil se nám jejich přístup a zdálo se nám, že jejich socha má nejlepší měřítko, konstrukci, proporce a postoj,“ uvedl Mikuláš Hulec, člen komise a architekt z kanceláře Hulec & Špička Architekti, která je pověřena architektonickým řešením rekonstrukce.
Podle některých účastníků soutěže ale vyhrál Blažkův tým neprávem. „To nebyla soutěž, to nebylo výběrové řízení, bylo to zmanipulované. Věc, kterou udělal sochař Blažek je na úrovni lidové školy umění,“ tvrdí jeden z těch, kteří neuspěli, sochař Zdeněk Hošek. Hulec ale takové nařčení odmítá: „Proběhla naprosto regulérní demokratická soutěž. Pan Hošek neunesl, že nezvítězil.“
Návrat Woodrowa Wilsona
Původní socha v nadživotní velikosti, dílo sochaře Albína Poláška, byla v roce 1928 umístěna také na místo poblíž nádraží, kde ovšem dnes stojí nová hala. Poláškovu sochu, jež zachycuje Wilsona v závěru versailleské konference, jak žehná míru v Evropě, mohli kolemjdoucí obdivovat ale jen něco málo přes deset let. V roce 1941 ji zničili nacisté. Originální sádrová forma hlavy je uložena v Národním muzeu.
„Nejedná se o kopii nebo repliku původní sochy, ale o její rekonstrukci. Autoři návrhů se museli snažit zrekonstruovat ji podle díla Albína Poláška, podle dochovaných dokumentů, fotografií, rozměrů, ale samozřejmě museli do toho vložit i vlastní tvůrčí potenciál,“ vysvětlil požadavky na obnovení Wilsonovy sochy architekt Mikuláš Hulec. Rekonstrukce je společným projektem Hlavního města Prahy a neziskové organizace American Friends of the Czech Republic.
Nové místo pro obnovenou sochu ve Vrchlického sadech našli architekti po dlouhém hledání. „Snažíme se vycházet z původního umístění. Wilson žehná míru v Evropě, a proto musí být brán z podhledu. Kdyby stál na nízkém soklu, byla by jeho socha svým způsobem znetvořena,“ vysvětil Daniel Špička, druhý architekt z kanceláře Hulec & Špička.
Skutečná, nikoli polystyrenová socha Wilsona bude ve Vrchlického sadech odhalena po dokončení rekonstrukce pražského hlavního nádraží a jeho okolí. Tedy v roce 2012.
