Rudiš vypotil novou knihu. Zve do sauny a Českého ráje

Nahrávám video

Jaroslav Rudiš po pěti letech vydal novou knihu. Český ráj má být podle autorových slov odlehčením oproti předchozí novele Národní třída. Novinka je humorným příběhem o současných mužích, kteří se pravidelně scházejí v sauně, aby tam řešili své smutky, radosti i ženy. Český ráj vychází také jako audiokniha v podání Petra Čtvrtníčka.

„Po temné Národní třídě jsem chtěl konečně napsat vtipnou knihu,“ přiznává Rudiš. Historky sbíral přes osm let, inspiroval se příběhy, které sám zaslechl v sauně. „Jsem z Lomnice nad Popelkou. Žiju sice napůl v Berlíně, ale pořád se tam vracím – a bez Českého ráje bych Český ráj určitě nenapsal, ani bez mých kamarádů a řady příhod, které jsem tam do sebe nasál,“ upozorňuje, že název knihy navíc odkazuje k místu, kde vyrůstal. 

V literárním příběhu se pravidelně saunuje šestnáct mužů. „Potí tam svoje duše i těla. Hádají se, usmiřují, vyprávějí si příběhy a řeší guláše, existenciální věci i ženy,“ prozradil Rudiš. „Je to místo, kde jste pospolu, takový opuštěný ostrov, kde můžete říct cokoliv, kde jste strašně opravdoví a kde si nikdo nemusí na nic hrát. O to víc si možná na něco hraje,“ vysvětlil spisovatel, proč si vybral intimní prostor sauny. 

Saunové rozhovory zpracoval už před necelými dvěma roky jako divadelní hru pod názvem Čekání na konec světa. Uvádělo ji brněnské Divadlo Feste. Psaní knižní novinky pro něj prý bylo i jakousi osobní terapií. „Nemusel jsem obrovsky komponovat jako třeba u velkého románu nebo filmového scénáře,“ podotýká. Do scénáře nedávno převedl novelu Národní třída, podle níž právě  Štěpán Altrichter natáčí „temnou sídlištní komedii“ s Hynkem Čermákem v hlavní roli.

Český ráj chce Rudiš představit na několika autorských čteních po republice, chystá i „zimní saunovací turné“. Další knihu plánuje vydat příští rok. Winterbergova poslední cesta bude jeho prvním románem psaným rovnou v němčině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 2 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Evropský pohled