Novým generálním ředitelem Národní knihovny bude Martin Kocanda. Ve středu ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a člen vedení Českobratrské církve evangelické vystřídá v čele knihovny památkáře Petra Kroupu. Jmenování Kocandy vyvolalo protesty odborářů, podle nich nemá náležité odborné zkušenosti.
Martin Kocanda uvedl, že jeho prioritou je uklidnit personální situaci v knihovně. Obavy zaměstnanců chápe, je ale přesvědčen o tom, že knihovnu nemusí nutně řídit knihovník. Na nového ředitele čeká především dokončení revitalizace jejího sídla v Klementinu za miliardu korun, což Kocanda označil za svou další prioritu.
Třetí prioritou je zrušené zadávací řízení na udržitelnost Národní digitální knihovny. Knihovna tendr v hodnotě několika set milionů korun vypsaný v září zrušila v květnu, žádná nabídka prý neobsahovala řešení, které by splnilo zadání. Komise doporučila vyhlásit nové výběrové řízení.
„Dospěl jsem ale k přesvědčení, že v čele NK nemusí stát knihovník, tak jako v čele nemocnice nemusí stát lékař a známe spoustu úspěšných ředitelů nemocnic, kteří nejsou lékaři. Odbornost může být výhodou, ale není nezbytná pro řízení instituce,“ uvedl Kocanda. Řídícími funkcemi prošel a zná prý dobře oblast hospodaření s majetkem státu i oblast veřejných zakázek. „To jsou věci, které jsou teď pro NK klíčové.“
„Důležitý je pro mě fakt, že NK disponuje velkou skupinou odborných zaměstnanců. Hlavním úkolem generálního ředitele je vytváření podmínek pro knihovnickou práci a troufám si tvrdit, že to je to, co umím: vytvářet podmínky pro odborníky, aby dokázali pracovat,“ dodal.
Odborová organizace knihovny má velmi vážné výhrady
O jmenování nového ředitele informovala mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková. Mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová v reakci sdělila, že odborová organizace knihovny má proti jmenování Kocandy velmi vážné výhrady.
„Velmi zkušeného a odborně fundovaného bývalého ředitele má nahradit člověk bez náležitých odborných zkušeností,“ uvedla Kašparová. Před Kocandou vedl NK Petr Kroupa, který byl však vedením instituce jen pověřen. Kroupa se vedení knihovny ujal v dubnu roku 2015.
Ministerstvo kultury po dvouletém provizoriu začalo hledat jejího nového ředitele počátkem dubna. Do výběrového řízení se přihlásili tři kandidáti, vedle Kocandy a Kroupy ještě bývalý ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Vít Vlnas. Jednání výběrové komise se zúčastnili jen dva uchazeči, komise doporučila oba dva, pro Kocandu se rozhodl ministr, uvádí tisková zpráva ministerstva kultury.
„Nového ředitele čekají nelehké úkoly, spojené především s dokončením revitalizace Klementina. Ty budou vyžadovat zejména koncepční myšlení, znalost právních předpisů a v neposlední řadě schopnost odpovědné personální práce,“ uvedl při jmenování Kocandy Herman.
Podle ministra nový ředitel potřebné kompetence má a během své profesní kariéry je již mnohokrát prokázal.
Kazatel, právník, kaplan
Martin Kocanda se narodil v roce 1974, vystudoval teologii, speciální pedagogiku a práva. Byl kazatelem Bratrské jednoty baptistů, od roku 2000 členem a kazatelem Českobratrské církve evangelické.
Patnáct let působil ve věznicích, nejprve jako dobrovolník Vězeňské duchovenské péče a posléze jako jeden z prvních tří vězeňských kaplanů. Dále pracoval jako právník ve Věznici Pardubice, pak se stal vrchním ředitelem kanceláře na generálním ředitelství Vězeňské služby v Praze.
Knihovnu trápí nedostatek místa
K největším problémům Národní knihovny dlouhodobě patří nedostatek místa, který se výrazněji řeší posledních zhruba patnáct let. Vedení knihovny před deseti lety razilo ideu novostavby, která vedla k vypsání mezinárodní architektonické soutěže.
Nedůslednosti při vyjednávání pozemku a organizaci soutěže spojené s radikálním odporem tehdejších politických špiček, které veřejně odmítly návrh Jana Kaplického, vedly k zavržení tohoto projektu.
Knihovna se poté přiklonila k variantě opravy a rozšíření centrálního depozitáře v Hostivaři. Paralelně s tím se opravuje také barokní areál Klementina, který se má vrátit do původní historické podoby, což však podle některých knihovníků dále omezuje kapacity.
Národní knihovna je ze zákona příjemcem téměř každé knihy, která v Česku vychází, což klade velké nároky na kapacitu. Knihovníci z NK proto vypracovali materiál, který představuje několik variant budoucnosti knihovny. V několika z nich se znovu uvažuje o nové budově.
