Recenze: Návrat čápů - návrat slovenského poetismu

Film Návrat čápů představuje netradiční kombinaci obsazením hlavních rolí německými herci, kteří se převážnou část příběhu pohybují v prostředí slovenské vesničky mezi domácími herci ve vedlejších rolích. Těžištěm příběhu je osobnost mladé Němky Vandy, unikající ze složitosti mezilidských vztahů současného Hamburku do vesničky Runiny, symbolizující přehledný ráj lidí spjatých s přírodou. Motiv putování hrdiny z džungle města do panenské přírody za štěstím se v českém filmu objevil už několikrát - v případě Vorlovy Cesty z města či nověji Slámova Venkovského učitele.

Kulturní rozdíly mezi Němci a Čechy nejsou navzdory koprodukčnímu zázemí Návratu čápů akcentovány, spíše se jedná o tradiční rozpor městského člověka ve venkovském prostředí. Dívka Vanda hledá v přírodě podobně jako řada dalších typicky romantických hrdinů únik od pocitu neopětované lásky. V závěru se rozhodne pro toho pravého - německého přítele, zatímco místní nápadník je zastřelen kriminálními kumpány. Oba milenci se vrací jeden k druhému a ve vzácném souznění se odebírají kamsi do panenské přírody pod křídly kroužících čápů…

Poetický přesah

Návrat čápů

Režie: Martin Repka

Hrají: Katharina Lorenz, Florian Stetter, Lukáš Latinák, Radoslav Brzobohatý a další.

Film nepřekvapí naivně schematickým dějem bez překvapivých odboček či dějových zvratů, ale spíše obrazově poetickou atmosférou plnou čitelných jinotajů. Mezi vizuálně strhující patří hlavně scény koupání nahé Vandy pod improvizovanou venkovní sprchou či její neškodné dovádění s divokým pytlákem na jakémsi lesním ostrůvku. Velmi častý je motiv letících čápů, který ve spojení s meditativní hudbou poskytuje filmu poetický rámec či nadhled. Ten se ostatně objevuje i v řadě jiných slovenských titulů od Jánošíka po Pásla koně na betoně.

Po zhlédnutí Návratu čápů přetrvává v divákovi podivný rozpor jednoduše předvídatelného děje ve vizuálně strhujícím přírodním rámci. Neokázalá autenticita, s jakou tvůrci vyprávějí děj, místy hraničí s pasivní nedějovostí a sentimentem starých dobrých časů - do této mozaiky vkusně zapadá i typ vzorného strýčka Radka Brzobohatého či aktuální romská tematika.

Film působí obecně zdlouhavě, ale někdy je velmi příjemné nechat se jím jen tak unášet.

Celkové hodnocení: 50 %

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 11 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...