Matisse, Degas nebo Van Dyck. Londýnská Národní galerie představuje slavné mistry tak, jak je lidé příliš neznají. A sice skrze jejich soukromé sbírky obrazů. Na výstavě s příznačným názvem Malby malířů.
Zdroj inspirace, mecenášství, symbol společenského postavení, obsese nebo dobrá investice? Výstava ukazuje možné důvody, proč slavní umělci kupují díla těch jiných.
„Lucian Freud miloval Corotův obraz Italská žena. Byl to pro něj fascinující portrét, visel u něj doma ve druhém patře. Všechno, co chtěl v umění ukázat, tedy co znamená být člověkem, to všechno v sobě tento obraz měl. Lucien byl přesvědčený o tom, že umění vychází z umění,“ vysvětlil například sběratelské pohnutky britského malíře Luciana Freuda jeho někdejší asistent David Dawon.
Významným sběratelem byl i jeden ze zakladatelů impresionismu Edgar Degas. Během života dal dohromady sbírku čítající 500 obrazů a 5000 grafických listů. Na výstavě je z ní k vidění Manetův obraz Poprava mexického císaře Maxmiliána. „Je složený z několika částí, protože syn paní Manetové Léon Leenhoff ho rozřezal. Když Degas objevil první část obrazu, byl uchvácen a rozhodl se, že musí postupně objevit všechny části. Byla to jeho obsese, jeho vášeň,“ doplnila příběh této malby kurátorka Ann Dumasová.
Výstava představuje více než osmdesátku prací vytvořených během pěti set let dějin umění. Zhruba polovinu z nich zapůjčili jejich současní majitelé z veřejných a soukromých sbírek. V londýnské Národní galerii zůstanou do 4. září.
